Konflikt mezi dědici Koránu a dědici Bible je skutečně zásadní. Je smutné konstatovat, že mnoho Evropanů si dnes už neuvědomuje, co dluží svému biblickému dědictví
Autor: Martin Janeček | Publikováno: 09.10.2019 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Možná se stanou součástí pánů, ale to bude jenom dočasné. I kdyby islám zcela triumfoval  a vnutil svou vládu celému lidstvu, nikdy nezaručí univerzální mír. Nemůže ho zaručit prostě proto, že to není slučitelné s jeho podstatou. Islám není náboženstvím míru. Je náboženstvím války. Muslimové nejsou v konfliktu pouze s těmi, které nazývají ,,nevěřící." Jsou v permanentním konfliktu i mezi sebou. A můžeme se obávat, že použjí zbraní hromadného ničení i jedni proti druhým.

DĔDICI  BIBLE  A  DĔDICI  KORÁNU

                                                                       Dr. Martin JANEČEK

 

 

    Je třeba vĕdĕt ve jménu čeho se musíme mobilizovat, abychom kladli odpor islamizaci naší zemĕ a Evropy. Je bez pochyby v lidské povaze, že se mobilizujeme snadnĕji pro nĕco, než jenom proti nĕčemu.

    Píši tento text ještĕ z Izraele, zemĕ která -po boku svého velkého amerického spojence- se brání houževnatĕji proti přílivu islámu, než členské státy Evropské unie.

    Izraelský deník v anglickém jazyce The Jerusalem Post uveřejnil 4. září 2019 článek ,,Rabíni a evangelikálové jsou zajedno: Mesiáš je už skoro tady." Je to recenze nedávno vyšlé knihy ,,Božská tajemství." Její autor, Dr. Jeffrey D. Johnson, křesťan, profesor systematické teologie, dlouho vyučoval na univerzitách v Harvardu a v Oxfordu. Podle nĕj, jsme v předvečer války, popsané v Ezechielovĕ proroctví 38-39, války proti Izraeli, vedené koalicí řízenou Persií, t.j. Íránem. Při příležitosti této války, Mesiáš přijde.

    Někdo mi možná k tomu řekne, že už nejsme ve věku, kdy jsma ještě věřili

pohádkám. Je jisté, že žijeme ve světě, ktrému nerozumíme. Už před dvacet pěti stoletími, když začínalo racionální myšlení, filozof Sokrates řekl: ,,Vím, že nic nevím. A jsem moudřejší, než ti ostatní jenom proto, že oni si představují, že něco vědí." Lidskýrozum nemůže překročit tyto limily. Někteří lidé ale věří, že za tím, co může zjistit náš rozum existuje zjevená realita. A tato víra jim dává sílu, kterou nemají ti, kteří na zjevení nevěří. Militantním ateistům k tomu můžeme jenom dodat, že jestliže rozum nám neumožňuje být si něčím jistí, nedovoluje nám též nic vylučovat.

    Abychom zůstali mezi těmi, kteří věří ne zjevenou realitu, je možné mi

namítnout, že Mesiáš už přišel před dvěma tisíci lety. Jmenoval se Ježíš z

Nazaretu.

   K tomu bych řekl, že zásadní rozdíl mezi křesťany a židy je ten, že zatímco

židé čekají na příchod Mesiáše, křesťané čekají na jeho návrat. I v té

nejznámější křesťanské modlitbě se říká:,,Přjď království tvé." Křesťané

uznávají, že Boží království teprve musí přijít, s tím, co se nazývá Parusie,

návrat Kriste-krále.

    V rámci této víry se rozvinulo hnutí zvané ,,křesťanský sionismus." Jeho

stoupenci věří, že židovský národ se musí znovu seskupit v Zaslíbené zemi, aby

se Parusie mohla uskutečnit. Toto hnutí má své stoupence i v České republice,

kde existuje místní sekce ,,Mezinárodního křesťanského velvyslanectví v

Jeruzalémě,"jedné z nejdůležitějších organizací tohoto hnutí.

    To je silné především ve Spojených státech, ale i v mnoha dalších zemích,

jako třeba Jižní Korea a i Čínská lidová republika. Představuje zásadní sílu v

boji proti islamskému expansionismu.

 

    Konflikt mezi dědici Koránu a dědici Bible je skutečně zásadní. Je smutné

konstatovat, že mnoho Evropanů si dnes už neuvědomuje, co dluží svému

biblickému dědictví.

    Na prvním místě zmiňme postoj k násilí, k válce. Prorok Izajáš píše, že až

Mesiáš přijde, meče budou překovány na pluhy, hroty kopí na srpy, a národy se

už nebudou učit umění válčit. Je to vize tak odlišná od poselství Koránu,

přikazujícího vézt džihád, svatou válku, až se celé lidstvo podřídí nadvládě

muslimů.

    Je možné mi odpovědět, že dědici Bible také páchali násilí. To je

nepopíratelné! Ale alespoň pak projevovali výčitky svědomí. Němci, kteří za

nacismu překročili všechny meze, se alespoň pak snažili nabídnout určité

odškodnění svým obětem. A lidé mé generace nezapomenou na dojemnou scénu

kancléře Německé spolkové republiky, klekajícího si v roce 1970 na zem na

místě varšavského ghetta.

    Nic podobného ze strany muslimů, kteří v roce 1915 spáchali první genocidu

20. století, genocidu Arménů. Ti nikdy nenabídli  ani to nejmenší odškodnění

svým obětem. A ještě dnes, více než sto let později, turecké úřady zakazují a

přísně trestají jakoukoli připomínku této tragédie.

 

    Hitler údajně vyčítal Židům, že vymysleli mravní svědomí. Jeden francouzský

katolický teolog k tomu napsal že nacisté byli dosti vzdělaní a dosti inteligentní,

aby chápali, že útočit na křesťanské církve, to by bylo jenom něco jako usekávat

větve. Kdežto zničit židovský národ  by znamenalo skutečně useknout kořen.

Zřejmě tak narážel na slavná slova svatého Pavla v Epištole Římanům:,,To

nejseš ty, kdo nese kořen. To je kořen, kdo nese tebe."

 

    Těm, kteří si myslí, že profesor Jeffrey D. Johnson nám vykládá pohádky,

bych řekl ještě něco. Dlouho, nedostatek mravního svědomí neměl tak vážné

následky. Dokud se lidé zabíjeli jenom kyji a meči, lidstvo a celé stvoření na naší planetě nebyly ohrožené. Dnes, s rozvojem nukleárních, chemických a bakteriologických zbraní, se taková hrozba začíná rýsovat. Možná se neodvratitelně blížíme rozhodujícímu okamžiku volby. Buď se lidé povznesou nad svůj sklon k zlému a použijí své znalosti a dovednosti k lepšímu životu, nebo se nepovznesou a spáchají kolektivní sebevraždu.

    Zde v Izraeli, zemi obývané potomky těch, kteří přežili Šoa, žijícími pod hrozbami totálního zničení, opakovanými íránskými vůdci, kteří zřejmě brzy budou disponvat jadernou zbraní, cítíme  toto všechno více, než v Evropě. Ale Izrael není sám ohrožen. Ohrožené je celé lidstvo!

    Řekl bych ještě něco o těch potenciálních kolaborantech, kteří si myslí, že tak, jako včera bylo možné vyjít s nacisty, zítra bude stačit konvertovat na islám, aby byli přijati mezi nové pány. Oni se mýlí!

    Možná se stanou součástí pánů, ale to bude jenom dočasné. I kdyby islám zcela triumfoval  a vnutil svou vládu celému lidstvu, nikdy nezaručí univerzální mír. Nemůže ho zaručit prostě proto, že to není slučitelné s jeho podstatou. Islám není náboženstvím míru. Je náboženstvím války. Muslimové nejsou v konfliktu pouze s těmi, které nazývají ,,nevěřící." Jsou v permanentním konfliktu i mezi sebou. A můžeme se obávat, že použjí zbraní hromadného ničení i jedni proti druhým.

    Profesor Jeffrey D. Johnson říká, že rabíni a evangelikálové jsou zajedno: Mesiáš je už skoro tady. Bez pochyby, naděje umožňuje žít. Připomaňme ale, že jiní rabíni říkali, už před mnoha lety, že toto stvoření, jehož jsme součástí, začalo potopou vody (v době praotce Noého a jeho archy) a skončí potopou ohně. Mohla by to být potopa nukleárního ohně, rozpoutaná Islámskou republikou Írán.

    Ať už to tedy bude s tím Mesiášem jakkoli, jedna vĕc je jistá: nežijeme v dobĕ nedůležité. Zřejmĕ se brzy bude rozhodovat o tom, zdali si zasluhujeme přežít, nebo ne.