Klaus není v žurnálech? Hayek by také nebyl...
Autor: Lukáš Kovanda | Publikováno: 29.01.2008 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Lze argumentovat, že „švejnarovská“ ekonomie hlavního proudu má svoji vírou v měřitelnost lidského osudu mnohem blíže k sociálnímu inženýrství než volnotržní filozofie Klausova. Americký ekonom demiurgem? Proč ne, dle aktuálního výzkumu, se sedmnáct procent profesorů v USA nad padesát let (Švejnarova věková skupina) označilo za „levicového radikála“. Nepřekvapí pak ani, že Klaus je v kampani zatím více lidský, intuitivní (říká alespoň nějaké názory), zatímco ze Švejnara čiší bezpohlavnost. Plave totiž zase uprostřed (tentokrát politického) hlavního proudu: jen nic nezkazit, vše matematicky precizně vyvážit.

Bitvu o hradní křeslo, jež momentálně dme českými zeměmi, lze nahlédnout i jako střet odlišných akademických světonázorů. „Český“ profesor Klaus i „americký“ professor Švejnar jsou oba ekonomové. To nezaručuje, že jejich pohled na svět je alespoň principiálně tentýž.

Ekonomie není jednolitá věda. Už její unikátní ukotvení na samém pomezí věd společenských a přírodních způsobuje drolení do mnoha škol myšlení. V pozadí každé ze škol je – jakkoliv se navenek věda tváří převážně technicistně – filozofický světonázor.

Professor Švejnar je ukázkovým představitelem takzvané ekonomie hlavního proudu. Filozofie, jež je ukryta za teoriemi této dnes zřetelně dominující školy, se dá velmi zkratkovitě směstnat do poselství: jedinečnost lidského bytí je nakonec vždy kvantifikovatelná v podobě rovnic a parametrů (na jejichž základě lze pravděpodobnostně předpovídat budoucnost).

Profesor Klaus plave v hlavním proudu ekonomické vědy „napůl“. Ne že by plaval zcela mimo, ale, mnohem více než Švejnar, zdůrazňuje filozofické aspekty, jež leží na pozadí teorií. V jistém smyslu je Klaus hlubinně filozofující, intuitivní ekonom, jenž užívá i selského rozumu, a Švejnar ekonom povrchně počtářský, který holduje exaktnímu dokazování. Klausovou filozofií je vize liberálního trhu (a prostředí vůbec), kde nejméně je omezováno a šablonováno jedinečné lidské jednání.

To vysvětluje mnohé. Například, proč, jak připomíná Švejnar, se Klaus nedokázal prosadit ve špičkových ekonomických žurnálech. Tyto žurnály dnes neotisknou to, co ukázkově neplave v hlavním proudu. Abyste v současnosti byli považováni za špičkové ekonomy, musíte být zejména matematiky. Kdo míní, že lidský život je neměřitelný, nemá šanci. Jeden z největších myslitelů všech dob – Friedrich August von Hayek – by dnes, přesto že je ekonomickým nobelistou, do špičkového žurnálu žádný svůj klasický text neprosadil.

Hayek by o to pravděpodobně ani nestál – k měření lidské společnosti měl silný odpor, viděl v něm souvislost se sociálním inženýrstvím, potažmo s totalitárními režimy. Těmito myšlenkami, jak známo, není Klaus (kvůli němuž byl Hayekův pohřeb v roce 1992 o dvacet minut odložen – aby jej tehdejší ministr financí ČSFR mohl stihnout) neovlivněn.

Lze argumentovat, že „švejnarovská“ ekonomie hlavního proudu má svoji vírou v měřitelnost lidského osudu mnohem blíže k sociálnímu inženýrství než volnotržní filozofie Klausova. Americký ekonom demiurgem? Proč ne, dle aktuálního výzkumu, se sedmnáct procent profesorů v USA nad padesát let (Švejnarova věková skupina) označilo za „levicového radikála“.

Nepřekvapí pak ani, že Klaus je v kampani zatím více lidský, intuitivní (říká alespoň nějaké názory), zatímco ze Švejnara čiší bezpohlavnost. Plave totiž zase uprostřed (tentokrát politického) hlavního proudu: jen nic nezkazit, vše matematicky precizně vyvážit.

Převzato z http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/1561/klaus-neni-v-zurnalech-hayek-by-take-nebyl.html

Rozšířená verze komentáře z Týdne 21.1.2008.