Lisabonská smlouva je selháním ODS
Autor: Jan Schwippel | Publikováno: 28.04.2008 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Ze všech těchto důvodů jsem přesvědčen, že ODS by měla Lisabonskou smlouvu odmítnout. Jsem přesvědčen, že ODS by se měla vrátit ke svým kořenům a konečně se znovu začít chovat seriózně, důvěryhodně a v souladu se svými dlouhodobými postoji a sliby. Protože konzervativní strana bez principů, která je jen stranou úplatků a moci, je horším a smutnějším obrázkem než socialisti. Protože ODS musí najít odvahu ve svém srdci a musí se začít znovu chovat důsledně a zodpovědně. Protože není jenom rovná daň, je také rovné a férové chování, vystupování a jednání.

Vážené dámy a pánové,

 

        František Palacký kdysi řekl: vždy, když jsme vítězili, bylo to proto, že jsme ctili a prosazovali naše principy. Když jsme prohrávali, bylo to proto, že jsme je opustili. Dovolím si také jistou parafrázi jednoho novozákonního výroku: pohlédneš-li na svého protivníka s obavou, již jsi prohrál ve svém srdci.

Dovolte mi ještě jednu citaci. „V této smlouvě navrhly prointegrační názorové proudy další federalizaci a komunitarizaci EU, tedy další redukci práva veta jednotlivých členů, změnu hlasovací váhy jednotlivých členských států ve propsěch velkých států, rozšíření většinového hlasování v EU a další převádění významných pravomocí na evropskou úroveň. … Tento vývoj … je zcela v rozporu s našimi národními zájmy a jako takový je nepřijatelný.“

Já se velice obávám, že ODS dnes prohrává proto, že opouští své principy a že má srdce plné obav z toho, co by mohli udělat naši političtí partneři a soupeři. Výše uvedená citace pochází z Modré šance, jejímž hlavním autorem byl Jan Zahradil. Co se od té doby změnilo? Obávám se, že nikoli ústavní smlouva, reinkarnovaná ve smlouvě reformní, ale mnohem spíše ODS. Jestliže platí, že Lisabonská smlouva je výrazem selhání elit, pak je také selháním elit českých a selháním elity a vedení ODS.

Připomeňme si, co tato smlouva pro Českou republiku znamená. Znamená konec samostatné hospodářské politiky, většinové hlasování o energetice a o platbách do EU a dotacích z EU, znamená nové cesty, jak potírat tzv. daňovou konkurenci. Přináší také možnost rušit právo veta v dalších oblastech bez nutnosti ratifikace změn, pozvolný konec samostatnosti v zahraniční, bezpečnostní a azylové politice. Je také cestou k neomezenému rozšiřování policejní kompetence EU a zmenšení váhy našeho hlasu v Radě.

Co za tyto ztráty Česká republika vlastně reálného získala? Obávám se, že reálného vůbec nic, když uvážíme, že terminologické změny smlouvy jsou bezvýznamné a že tzv. pojistky nebudou fungovat.

Změna, kterou tato smlouva znamená, je však ve skutečnosti ještě hlubší. Někdy se říká, že je cestou k superstátu, já si však myslím, že půjde především o superbyrokracii. Na úrovni Unie totiž neexistuje základní demokratické dělení tří ústavních pilířů, neexistuje jasné oddělení moci výkonné, zákonodárné a soudní. Neexistují jasně vymezené ústavní pilíře, které by se navzájem vyvažovaly, kontrolovaly a omezovaly. Proto je cesta k další expanzi moci bruselských úředníků neohraničená.

Poprvé bude smluvně zakotvena právní nadřazenost aktů Unie nad národním právem a EU získá právní subjektivitu. Bude to znamenat další ingerenci unijních orgánů do pravomocí členských států, další závazky pro členské státy prostřednictvím mezinárodních smluv ve všech oblastech, které bude Unie přijímat.

Jednou jsem řekl, že Lisabonská smlouva je sebeklamem. Protože nejen že evropské elity klamou a obcházejí své občany a všechny voliče, ale ony také částečně klamou a zavádějí i samy sebe. Používají vágní a nejasné pojmy a reálné hodnoty s reálným obsahem relativizují fikcí a iluzí. Občanství státu bude doplněno vágním a nejasným občanstvím Unie, jasně vymahatelné Listiny práv nevymahatelnou Listinou unijní. Ani tyto politické proklamace však nemohou zakrýt chybějící vůli, která se nejlépe odráží v tom, že členské státy věnují na společné záležitosti jen asi jedno procento svého domácího produktu.

Ze všech těchto důvodů jsem přesvědčen, že ODS by měla Lisabonskou smlouvu odmítnout. Jsem přesvědčen, že ODS by se měla vrátit ke svým kořenům a konečně se znovu začít chovat seriózně, důvěryhodně a v souladu se svými dlouhodobými postoji a sliby. Protože konzervativní strana bez principů, která je jen stranou úplatků a moci, je horším a smutnějším obrázkem než socialisti. Protože ODS musí najít odvahu ve svém srdci a musí se začít znovu chovat důsledně a zodpovědně. Protože není jenom rovná daň, je také rovné a férové chování, vystupování a jednání.

 

Děkuji vám za pozornost.

 

Jan Schwippel

Poslanec ODS

Návrh vystoupení – ideová konference 26. 4. 2008

 

EUSSR