Evropský svaz nadoraz - Rada nebo sovět
Autor: Martin Daneš | Publikováno: 31.05.2005 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Ještě tu chybí generální tajemník, který v Sovětském svazu přišel až s „vyšším stadiem“ vývoje. I v Evropském svazu se jej snad brzy dočkáme. Nejvhodnějším kandidátem na tuto funkci by byl Václav Havel.

V názvech evropských institucí má kdekdo u nás guláš. Dokonce i renomovaní žurnalisté, analytici či politologové. Nejběžněji se zaměňují Rada EU, Evropská rada a Rada Evropy. Rada (původně Rada ministrů)je legislativním orgánem unie na úrovni resortních ministrů členských zemí. Evropská rada, summit šéfů vlád a hlav států, se schází v principu v půlročních intervalech, vždy v závěru předsednictví jedné země, a její úlohou je určovat hlavní linii směřování unie. Rada Evropy je naproti tomu zcela nezávislá organizace, která s unií nemá nic společného, se sídlem ve francouzském Štrasburku. Jejím členem je Česko už přes deset let a s ní spojen je štrasburský Evropský soud pro lidská práva.

Těm, kdo prosadili český překlad maastrichtského přejmenování Evropského společenství na unii (francouzsky „communauté“ a „union“), nás nenápadně odvedli od dalšího srovnávání Evropského svazu se Sovětským. V pojmenování ústředních orgánů obou celků totiž existuje nejedna překvapivá shoda. Legislativním orgánem Svazu sovětských socialistických republik byl „sovět“ – rada. Legislativním orgánem unie je… Rada. Namísto ministrů měl raný Sovětský svaz lidové komisaře. Co má Evropský svaz? Evropskou komisi a v ní… komisaře! Evropským lidovým komisařem přes práci a sociální politiku bude od 1. listopadu jistý Vladimír Iljič Špidla.

Podobnost čistě náhodná? Určitě. Nebo že by tu přece byly nějaké hlubší shodné rysy? Sjednocování národností na „dobrovolném a demokratickém“ základě se zdá oběma rodícím se celkům společné. V Evropském svazu, nezamlouvá-li se občanům některé členské země nově přijatá smlouva, musejí o ní hlasovat tak dlouho, než ji - znavení a uondaní – konečně přijmou. Příklady opakovaných referend v Dánsku (Maastrichtská smlouva) a Irsku (smlouva z Nice) to dotvrzují.

Ještě tu chybí generální tajemník, který v Sovětském svazu přišel až s „vyšším stadiem“ vývoje. I v Evropském svazu se jej snad brzy dočkáme. Nejvhodnějším kandidátem na tuto funkci by byl Václav Havel.

Martin Daneš, psáno pro časopis 51 pro