Topolánek, Dalík, Morava, Mrázek aneb Zelená pro vrahy a vlastizrádce
Autor: Jana Bobošíková | Publikováno: 08.09.2008 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Slyšeli jsme premiérova poradce a blízkého přítele Marka Dalíka, jak mluví do telefonu o jakýchsi fotkách z Mrázkova archivu, které samozřejmě má k dispozici. A viděli a slyšeli jsme poslance Moravu mluvit o tajných službách, které nabízejí k prodeji na trhu informací materiály z monitorovacích akcí, které přímo samy nevyužijí. Vraždu podnikatele Mrázka s mafiánským pozadím dosud policie nerozlouskla. Jak je tedy možné, že pan Dalík disponuje nějakými fotografiemi z jeho archivu? Vědí o tom kriminalisté? Vyšetřují snad pana Dalíka?

Tak nám nachytali poslance na švestkách. Ambiciózní mladíček Jan Morava přecenil své schopnosti a cenu pro vedení ODS a ve svaté válce proti rebelům, ať už z vlastní strany nebo ze strany koaličních Zelených, nalétl na vějičku reportérovi TV Nova. Patrně si představoval slavobránu, která ho čeká u dveří jeho protřelých stranických kolegů, když jim poslušně přinese aportek v podobě kompromitujících fotografií rebela Tlustého či vyděšenou zelenou Olgu Zubovou, které nažene strach monitorováním její dcery. Touto aférou žije naše politická a mediální sféra už několik dní, což pro včera odvysílaný pořad Na doraz byla ta nejlepší reklama. Předseda vlády Mirek Topolánek měl - patrně z titulu své funkce - „právo první noci". Reportér Janek Kroupa mu řadu dní před vysíláním pustil záznamy z natáčení a pak mu slíbil, že jeho reakci odvysílá nesestříhanou. Velkorysá nabídka, která zůstala naprosto nevyužitá.   

Vycházím z toho, že to, co jsme viděli na TV Nova v reportáži, logicky musel vidět i premiér v ještě nesestříhaném záznamu. A viděli a slyšeli jsme dost. Teď nemám na mysli trapnosti typu poslance Tlustého s děvčetem ve vířivce či naivní pokusy jeho kolegy Moravy stát se důležitým, až bude nejdůležitější na světě. Slyšeli jsme premiérova poradce a blízkého přítele Marka Dalíka, jak mluví do telefonu o jakýchsi fotkách z Mrázkova archivu, které samozřejmě má k dispozici. A viděli a slyšeli jsme poslance Moravu mluvit o tajných službách, které nabízejí k prodeji na trhu informací materiály z monitorovacích akcí, které přímo samy nevyužijí.

 

Vraždu podnikatele Mrázka s mafiánským pozadím dosud policie nerozlouskla. Jak je tedy možné, že pan Dalík disponuje nějakými fotografiemi z jeho archivu? Vědí o tom kriminalisté? Vyšetřují snad pana Dalíka? Zajímá je, jak se k tomu archivu dostal a má či nemá-li něco společného s tímto závažným trestným činem? Nebo jim to snad zatrhnul jejich sice nepřímý, ale přece jen nadřízený ministr vnitra Ivan Langer ze stranické loajality k předsedovi ODS a jeho příteli? A kdo z tajných služeb kšeftuje s informacemi? Komu je prodává a kdo si je kupuje?

 Nic z toho premiéra Topolánka nezaujalo, ačkoliv je to právě on, kdo jako jeden z mála může úkolovat ministra vnitra a z koho nelze sejmout celou nebo alespoň částečnou odpovědnost za fungování zpravodajských služeb. Namísto toho se sebral, odložil valašku a odejel „plakat" na sjezd strany Zelených s kyticí pro Olgu Zubovou, která se měla stát obětí jeho zlotřilých poslanců. Ve svém projevu prokázal herecké schopnosti na úrovni třetiřadé šmíry, když Zelené prosil o pomoc v boji s vnitřním nepřítelem Vlastimilem Tlustým. Janem Moravou se příliš nezabýval - logicky, ten pro něho v jeho straně nepředstavuje soupeře. A kravatu s reaktorem, kterou své protiatomové koaliční partnery dráždil na tiskové konferenci o energetické politice státu, nechal premiér tentokrát doma.

To veřejné nebezpečí, které bohužel usedlo v prvním patře Strakovy akademie v kanceláři s okny do zahrady a říká si předseda vlády nejen, že pominulo indicie o kolapsu policie a tajných služeb státu, který má spravovat, ale navíc přišlo prosit o podporu stranu, která neusiluje o nic menšího, než o kolaps ekonomický. Vrazi i vlastizrádci mohou být klidní. Náš pan premiér se o ně nestará. Stará se jen o vlastní usmolenou existenci.

 

Jana Bobošíková