Ukazuje se to, na co upozorňujeme již dávno – že vysoké školy u nás studuje příliš mnoho studentů, zatímco chybí řemeslníci a kvalifikovaní dělníci
Autor: Radim Fiala | Publikováno: 07.02.2020 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
České vysoké školy trápí vysoká studijní neúspěšnost. Dlouhodobě dokončí školu jen přibližně polovina studentů, u některých oborů dokonce pouhá pětina, informoval iDnes.cz. Ukazuje se to, na co upozorňujeme již dávno – že vysoké školy u nás studuje příliš mnoho studentů, zatímco chybí řemeslníci a kvalifikovaní dělníci. Mnozí studenti pak mnohdy nemají uplatnění na trhu práce.

České vysoké školy trápí vysoká studijní neúspěšnost. Dlouhodobě dokončí školu jen přibližně polovina studentů, u některých oborů dokonce pouhá pětina, informoval iDnes.cz. Ukazuje se to, na co upozorňujeme již dávno – že vysoké školy u nás studuje příliš mnoho studentů, zatímco chybí řemeslníci a kvalifikovaní dělníci. Mnozí studenti pak mnohdy nemají uplatnění na trhu práce.

Existuje také Gaussova křivka inteligence, která říká, že na vysokoškolská studia má kapacitu jen určitá menší část populace. Proč někoho, komu učení nejde, cpát na gymnázium či na vysokou školu, když by z něj mohl být velmi šikovný řemeslník? V současnosti ve věku do 35 let má vysokou školu 40 procent žen a 27 procent mužů. S vyšším počtem studentů a vysokých škol zákonitě klesá kvalita absolventů i vysokých škol. Mnohé vysoké školy i obory mají mizernou úroveň. Představa, že když někdo nominálně získá vysokoškolský titul, bude mít i reálné znalosti, je iluzorní.

Vysoký počet studentů i vysokých škol degradují i prestiž vysokoškolských titulů. Za první republiky, kdo udělal maturitu, byl někdo. Byly tam těžké zkoušky z řečtiny či latiny. Dnes by řada vysokoškoláků takovou úroveň maturity vůbec nezvládla.

Vysoký počet neúspěšně ukončených studií se například na pražské Karlově univerzitě se během posledních pěti let konstantně pohybuje kolem 45 procent.Tragická neúspěšnost je ve studiu technických a přírodovědných oborů.

Naši předkové znali pravdivé přísloví, že řemeslo má zlaté dno. Dnes se ale bohužel studují nesmyslné obory jako gender studies a "každý musí mít vysokou školu", ale učňovské obory skomírají a je pak nedostatek řemeslníků. Přitom šikovný řemeslník si dokáže vydělat více než mnohý vysokoškolák. A upřímně – mnohdy je jeho práce daleko přínosnější než třeba některého přemoudřelého namyšleného sluníčkářského pseudointelektuála, který vystudoval nesmyslné ideologické obory jako gender studies a který je bez práce nebo nám otravuje život v nějaké ideologické multikulturní pro-uprchlické neziskovce a označuje pracující lidi za "burany". Vysokoškoláci, kteří vytváří opravdové hodnoty, jsou ale pro naši zemi ale přínosem.

S obrovským nárůstem vysokoškolských studentů, kteří mnohdy studují obory, které nemají uplatnění na trhu práce, vzrůstá frustrace mladých lidí, kteří si nemohou najít práci. Naopak pak chybí pracovníci v řemeslech a technických oborech. To je situace, která se musí změnit. Podle hnutí SPD být učněm a poté řemeslníkem není žádná ostuda. Práce rukama není v žádném případě méně hodnotná. Važme si ji. Bylo by fajn, kdyby opět platilo „zlaté české ručičky“, nemyslíte?