Konec legrace: Tohle je válka. Sultán posílá desetitisíce džihádistů do útoku na Evropu. Připraveny další miliony
Autor: Pavel Kopecký | Publikováno: 07.03.2020 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Všichni, kteří se budou snažit migrantskou invazi hájit, popřípadě otevírat brány nepříteli, by měli být souzeni co nejpřísněji. Okamžitě bychom měli začít také zásadní diskusi, jak postavit vlastizrádné skupiny tvořené tzv. neziskovkami mimo zákon. V první fázi jim alespoň odebrat finanční prostředky, které „otevírači bran“ dostávají z našich daní prostřednictvím státního rozpočtu. A ty, jež k nim proudí od nesčetných sorosovských zahraničních zdrojů, bedlivě kontrolovat. 

Od minulého týdne jsme svědky další horké fáze muslimské invaze do Evropy. Desetitisíce mohamedánů byly dovezeny či po svých vyrazily na řecké hranice ihned poté, co je k útoku fakticky vyzval prezident Erdogan. Migrantské invazní jednotky se ovšem snaží prolomit řecké hranice již několik měsíců. Nyní však dostaly téměř neomezené posily.

Každým dnem a hlavně nocí se situace stává neudržitelnější. Řekové sice na obranu hranic povolali už nejen policii, ale i armádu včetně speciálních jednotek, leč nápor desetitisíců džihádistů zvládají už jen s největším úsilím. Granáty se slzným plynem stejně jako střelba do vzduchu nicméně dlouho invazní jednotky sultána Erdogana neudrží. Kvůli dramatické situaci se scházejí tento týden na mimořádném summitu ministři vnitra zemí Evropské unie.

Je ovšem otázka, co vlastně Brusel skutečně zamýšlí.

Náš nepřítel 

Prozatím vyslal na hranice své pohlaváry, aby spíše Řeky mírnili - aby tito invazi nekladli takový odpor jako dosud. Formálně sice vyzývají Turecko, aby od těchto akcí upustilo, ve skutečnosti však tlačí na Řecko, aby kapitulovalo. Místo zbraní, techniky a vojáků, které by mohly dodat jednotlivé evropské země na obranu hroutících se řeckých hranic, posílají do oblasti příslušníky agentury Frontex. Nejenže jich je pouze pár stovek, především však podle dosavadních zkušeností fungují spíše jako prodloužená ruka neziskovek a převozníků migrantských hord.

Padají slova o nehumánním přístupu Řeků, přibývají obvyklé inscenované dramatické obrázky převržených člunů. Za touto kouřovou clonou se skrývá dlouhodobý záměr bruselské věrchušky, která migrační invazi plánovaně vyvolala, již deset let ji podporuje a od roku 2015 kdy došlo k její zásadní akceleraci, ji přes neziskovky v podstatě přímo organizuje.

„Materiál“ k výměně původního obyvatelstva evropských historických zemí je nyní na řecké hranice s Řeckem dovážen z tureckého vnitrozemní autobusy či přímo tureckou armádou. Raději se ani neptat, kde skončily miliardy, které Erdoganovi přihrála (i z našich daní) Mutti Merkelová, když potřebovala na čas utlumit narůstající lidový odpor a získat čas na přípravu další vlny muslimského importu. Není to tak, že by bruselští protektoři byli nyní překvapeni, jen se tak pro forma tváří. 

Sotva proto dnešní návštěva vládnoucích papalášů na řeckých hranicích přinese něco jiného, než tři sta padesátou „výzvu k umírněnosti“ – tedy ke kapitulaci. Delegace složená z předsedkyně Evropské komise Ursuly Leyenové, předsedy tzv. europarlamentu Davida Sassoliho a předsedy Evropské rady Charlese Michela připomíná spíše misi lorda Runcimana, který v létě 1938 přijel do Prahy poradit prezidentu Benešovi, aby se vzdal Hitlerovi, a bez boje mu odstoupil československé pohraničí. 

Čtěte ZDE: Erdoganova pomsta: Pošle Turecko tisíce teroristů do Evropy? První jsou již za hranicemi. Bezradný Brusel dělá mrtvého brouka. Kritizovat Turky mu však jde dobře. Nejednotné země EU. Muslimský vůdce ztrácí trpělivost

Brány jsou otevřeny

Tváří v tvář vyděračským požadavkům tureckého sultána, který hodlá oprášit zašlou slávu Osmanské říše, si každý normálně uvažující člověk musí uvědomit, že hra na humanismus a takzvaná lidská práva, kterou se vnitřní diverzní jednotky obhájců migrantské invaze zaklínají, právě skončila. S patřičným výsměchem to oznámil prezident Erdogan:

„Líbivá slova Západu, která plynula ze strachu z migrantů, nepřinesla konkrétní výsledky. Říkají, neotevírejte brány. Řekli jsme jim před měsíci, že pokud nebudou sdílet tu tíhu (ilegální útok na Sýrii ve snaze ochránit Al-Kajdu a zbytky Islámského státu v Idlíbu) s námi, brány otevřeme. Asi si mysleli, že žertujeme. Nyní jsou brány otevřené a máme jeden telefonát za druhým. Žadoní, abychom brány zase zavřeli. Jenže je hotovo.“ 

Pro ty, kdo stále ještě nepochopili, jaké rozměry druhá invazní vlna má mít, stačí připomenout další Erdoganova slova, které podle tureckého listu Hürriyet pronesl v tomto týdnu: „Brzy budou v Evropě miliony migrantů.“ Podle tureckého ministra obrany Süleymana Soylua odešlo jen za poslední tři dny k řeckým hranicím už téměř 120.000 „migrantů“ (namátkou vybraná videa: ZDE a ZDE) a další 4 miliony jsou podle jeho slov připravené vydat se na pochod. Je malou útěchou, že reálně to má být zhruba o jeden milion méně.

Další desítky milionů totiž čekají v Africe a na Blízkém východě. Miliony islamistů, kteří již v Evropě jsou, jim po léta vytvářejí předpolí pro ovládnutí kontinentu. Vlády paralyzované bruselskými strukturami, které mají za cíl tuto invazi urychlit, nejsou, kromě Maďarska a Polska, schopny účinné obrany. Nemluvě o tom, že mnohé (především socialistické) s Bruselem ochotně spolupracují na Kalergiho plánu vytvoření nové euro-negroidní rasy, která původní obyvatelstvo nahradí. Teď, uprostřed uměle vytvořených zmatků kolem uměle vytvořené epidemie uměle vytvořeného coronaviru, cítí jednu z posledních příležitostí, jak cíle dosáhnout.

Po odstranění Salviniho z italské vlády a nahrazení protiimigrační Ligy probruselskými socialisty, padla poslední překážka také pro invazi do Itálie. Socialistická vláda podporující dlouhodobě migrantskou invazi ve Španělsku či globalista Emmanuel Macron otevírající invazním jednotkám Francii ukazují, že jižní křídlo Evropy není již nikde před muslimským postupem chráněno. 

Čtěte ZDE: Tragedie starého kontinentu: Proč odmítáme čelit realitě? Nezadržitelný postup islámu. Velká výměna je na Západě skutečností. My a V4 se ještě trochu držíme. Mladí levičáci řežou větev i nám. Je na záchranu pozdě?

Konec legrace

Dokud se ještě alespoň Řekové z posledních sil drží, měli bychom je podpořit a vyslat do Řecka armádu a policii – jak v našem parlamentu požadují pouze zástupci SPD a Trikolóry. Budou-li však dříve či později Řekové přinuceni kapitulovat, zbydou už jenom maďarské hranice. Ty naše fakticky nemáme, stejně jako armádu. I její zbytky se potulují stále kdesi v Afghánistánu, odkud sice poražení Američané odejdou (a my s nimi), ale to bude trvat ještě několik měsíců. Další statují kdesi na severu při tanečcích NATO při obkličování Ruska. A u nás doma zbývají víceméně jen generálové. Příslovečně doslova bez vojska. 

A to ještě ministr vnitra a místopředseda vlády Hamáček (spolu se spojenci našeho úplného odzbrojení v parlamentu) staví mimo zákon domobranu. Jedinou trochu organizovanou skupinu, jež by mohla být schopna naše domovy alespoň zčásti bránit. Souvislost nikoli náhodná.

A tak, zatímco média v čele s ČT a ČRo dál pojedou ohlušující stínování kolem nesmyslné hry na epidemii koronaviru, jehož nebezpečnost je v porovnání s muslimskými hordami na hranicích Evropy vpravdě směšná, měli bychom vše přinejmenším ostře sledovat:

Všichni, kteří se budou snažit migrantskou invazi hájit, popřípadě otevírat brány nepříteli, by měli být souzeni co nejpřísněji. Okamžitě bychom měli začít také zásadní diskusi, jak postavit vlastizrádné skupiny tvořené tzv. neziskovkami mimo zákon. V první fázi jim alespoň odebrat finanční prostředky, které „otevírači bran“ dostávají z našich daní prostřednictvím státního rozpočtu. A ty, jež k nim proudí od nesčetných sorosovských zahraničních zdrojů, bedlivě kontrolovat. 

Že je to naivní? Že když se o něco takového pokusil premiér Orbán, sesypaly se na něj bruselští Sorosovi posluhové v čele se soudružkou Jourovou? Že tohle Chvilkaři a Rozumkové, Kalouskové a Bartošové u nás či v Bruselu nikdy nedovolí?

Jde o to, máme-li se jich vůbec ptát, nebo jednat. Zatím se muslimská invaze zdála mnohým jako teoretický či rétorický plán. Tak trochu zábavné plkání.

Jenže legrace skončila. Jsme ve válce.