Radovánky s ilegálními imigranty
Autor: Benjamin Kuras | Publikováno: 06.10.2005 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Před jistým časem britská vláda otevřela luxusní ubytovnu pro ilegální imigranty, kteří zde byli drženi ve fešácké vazbě po dobu prošetřování identity a nároků na azyl. Luxusní znamená ve stylu čtyřhvězdičkového hotelu, s více než stovkou zaměstnanců včetně kuchařů, uklízeček, zdravotníků, učitelů angličtiny a bezpečnostních stráží. Stavba stála několik desítek milionů, provoz několik tisíc liber denně.

Před  jistým časem britská vláda otevřela luxusní ubytovnu pro ilegální imigranty, kteří zde byli drženi ve fešácké vazbě po dobu prošetřování identity a nároků na azyl. Luxusní znamená ve stylu čtyřhvězdičkového hotelu, s více než stovkou zaměstnanců včetně kuchařů, uklízeček, zdravotníků, učitelů angličtiny a bezpečnostních stráží. Stavba stála několik desítek milionů, provoz několik tisíc liber denně.

            Několik měsíců po otevření se asi čtyřicítka ze čtyř set ubytovaných vzbouřila a dala se do plundrování budovy, přičemž zaměstnance mlátila ulomenýma nohama od židlí, kterými taky rozbíjela okna a vše, co jí přišlo pod ruku. Nakonec budovu zapálila. Strážci zaměstnaní soukromou bezpečnostní firmou budovu nedokázali ubránit, ale přesto odmítli dovnitř pustit speciální jednotku místní policie, která byla nucená řežbu a požár sledovat zvenčí po celých pět hodin, než se dostala dovnitř. Ze čtyřiceti vzbouřenců jich zatkla osmadvacet, dvanácti se podařilo utéct na svobodu. Budova vyhořela, osmadvacet zatčených bylo postaveno před soud. Nikdo nebyl zabit, jedna žena udala znásilnění, ale nedokázala identifikovat pachatele. Po tříměsíčním přelíčení, které daňového poplatníka stálo milion liber, byli odsouzeni čtyři. Dva na čtyři roky, jeden na půldruhého, jeden na tři měsíce. Nikdo z nich nebyl odsouzen za žhářství, na něž se vztahuje až deset let. Ostatní byli propuštěni na svobodu a o azyl se soudí dál. Celková škoda se odhaduje na 100 milionů liber. Bezpečnostní firma, která měla budovu na odpovědnosti a jejíž stráže dovnitř nepustily policii, teď policii žaluje za úhrady této částky, neboť prý podle zákona z roku 1886 policisté selhali ve své zákonné povinnosti škodám zabránit. Uhradí opět daňový poplatník, jehož kapsy jsou zjevně bezedné, ale z jehož daní se už sedmý rok nedaří zastavit rozpad dopravy, školství a zdravotnictví.