Francouzský prezident oznámil, že se nadále snaží pofrancouzštit migranty. Slíbil přijmout tvrdé zákony, aby potřel „islámský separatismus“
Autor: odjinud | Publikováno: 23.10.2020 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Francouzský prezident oznámil, že se nadále snaží pofrancouzštit migranty. Slíbil přijmout tvrdé zákony, aby potřel „islámský separatismus“. Na rozdíl od dříve utrpěného fiaska ve věci multikulturalismu začne s reformou vzdělávání, aby se do francouzské společnosti integrovali příchozí již od dětství.

Macron se utká s „kontroverzní společností“ migrantů

Vasilij Amirdžanov


Francouzský prezident oznámil, že se nadále snaží pofrancouzštit migranty. Slíbil přijmout tvrdé zákony, aby potřel „islámský separatismus“.

Na rozdíl od dříve utrpěného fiaska ve věci multikulturalismu začne s reformou vzdělávání, aby se do francouzské společnosti integrovali příchozí již od dětství.
***Fetiš multikulturalismu

Diskuse kolem odmítání hodnot francouzské společnosti přistěhovalci z Afriky a Asie nabrala obrátky po sérii teroristických útoků v zemi, když se potomci prvních přesídlenců z muslimských zemí chopili zbraní. Francie si dlouho sypala popel na hlavu za koloniální minulost a na konci 20. století dlouho přijímala migranty z Maghrebu a jiných svých bývalých afrických kolonií. Tyto lidi přitahoval život Francouzů a věděli, za čím jedou. Hleděli se přisát ke všem výhodám evropské civilizace a integrovat se.

Ještě koncem sedmdesátých let nebyla ve francouzských školách ani špetka nějakých privilegií studentů různých ras, národností nebo náboženství. Se všemi bylo zacházeno stejně jako s dětmi francouzskými. Neexistovaly přehlídky v národních oděvech, ani ve školních družinách nikdo nežádal zvláštní jídla ve školní jídelně.

Děti prvních hromadných přesídlenců vyrostly a začaly požadovat zvláštní pozornost správy. V místech, kde se Afričané hromadí,se objevily skupiny novoročních žhářů aut a neustálé krádeže peněženek a luxusních předmětů tolerantním Francouzům.

Muslimské komunity přistoupily vedle obyčejných deliktů k radikálnějším zábavám a nakonec k teroristickým akcím. Hosté francouzské republiky se ochotně přidali k všeobecnému festivalu přestupků a zločinů. Výsledek je, že v období multikulturalismu začali přesídlenci věřit, že násilí a jiné nezákonné akce jim dovoluje barva kůže, vyznávání islámu a dluh Francie z koloniální minulost.

 


V odtržení od společnosti



Macron oznámil, že od roku 2021 bude silně omezeno domácí vzdělávání a školní docházka bude povinná od tří let věku dítěte. Podle Macronova názoru je nyní muslimská komunita ve Francii protispolečenská a děti v této kategorii se od raného dětství připojují k odloučené existenci v zemi. Považuje za nezbytné kontrolovat učební programy ve školách a cizí financování mešit.

Ve Francii žije už přibližně 7 milionů lidí vyznávajících islám, což je 10 % všech obyvatel země. Přitom ještě v dubnu 2016 upozornil francouzský předseda vlády Valls na hrozbu salafismu v zemi: „Dnes tvoří salafisté 1 % muslimů v naší zemi. Ale jejich ideje, jejich poslání, jejich vyjadřování na sociálních sítích je jediné, které slyšíme a které slyší stále více mladých lidí.“

Zpráva prezidenta o omezení domácí výuky už vyvolala pobouření na sociálních sítích. Nehledě na to, že prezident nazval svůj plán „radikálním“, je přesvědčen o jeho nezbytnosti pro „přispění k integraci islámu v republice“.
 

 

Testování demokracií

Macronova idea se zdá být rozumná, ale jak bude uvedena v život, je velká otázka. V demokratické společnosti je vše „radikální“ odmítáno občany, které nové věci zasahují, ale i lidmi řídícími se liberálními hodnotami. Prezident nebude moci ignorovat názor občanů země a přizpůsobovat zákony státu svým osobním přáním. Na rozdíl od situace v některých postsovětských státech nepřijme francouzská společnost takzvanou suverénní demokracii, vyznačující se autoritářským vedením vlády, faktickým splynutím vládních odvětví a vnucením jednoho názoru jako jediného správného.

Ostatní systém vybudovaný v paradigmatu suverénní demokracie dává hlavě státu rozsáhlé možnosti, nesrovnatelné s žádnou evropskou zemí. Náklady a přínosy se kompenzují rozsáhlou propagandou, bohatým financováním loajálních medií a represivními mechanismy.
 

 

Průlom nebo imitace

Na převýchovu migrantů může být už pozdě, protože ti jsou si jisti, že je Francie povinna přijmout jejich ideologii týkající se pohledu na svět. Francouzi se mají podřizovat kultuře hostů a nestrkat do ní nos. Postupně se musí kontrolovat, aby Francouzi nestavěli na ulicích vánoční stromky, jaká se nosí délka sukní a rukávů, aby se nepil alkohol a nejedlo vepřové maso, aby si nesedali muži za jeden stůl s ženami a nakonec mají také uzavřít Moulin Rouge.

Aby se předešlo domácím konfliktům spojeným s izolováním a náboženskou radikalizací návštěvníků, jsou francouzské úřady povinny hledat cesty k řešení obtížného úkolu dosáhnout dohodu se společností a k zajištění zákonnosti v zemi. Macronova myšlenka může být průlomová.

Budoucnost ukáže, zda je „radikální plán“ schopen integrovat imigrantské enklávy bez globálních otřesů, nebo je alespoň včlenit do norem francouzské společnosti. Bude-li to fungovat, zapíše se prezident Macron do do historie Francie i celé EU. Jestli to nevyjde, bude o tom informovat ruská federální televize a na Facebooku o tom zažertuje Maria Zacharova.

Převzato z Pravda.ru

Outsidermedia