Impérium vrací úder. Nyní víme, že cenzoři ve svém tažení pokračují. Zlikvidovány byly tisíce profilů stoupenců Donalda Trumpa. Obří čistka bez soudního příkazu
Autor: Ivan David | Publikováno: 13.01.2021 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Pokud Nejvyšší soud USA proti podvodu aspoň opožděně nezakročí a pokud se obecné soudy rychle nezhostí úkolu zastavit nelegální aktivity „big tech“, které likvidují konkurenci, vypukne v USA po 20. 1. 2021 DOBA POSTÚSTAVNÍ. Není žádný důvod se za to Američanům posmívat. Stejná pravidla pro nás připravuje nejvyšší politruk EU, kterým je eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

V období císařství antičtí Římané říkali, že „čím zkorumpovanější stát, tím více má zákonů“. V té době to bylo s jejích vymáháním jaksi „na štíru“. Kdo měl peníze a moc, nemusel je zase až tak moc dodržovat. Na ostatní sloužila změť paragrafů jako bič, který mohl z kteréhokoli svobodného občana udělat otroka. Otcové zakladatelé USA si při psaní Ústavy USA vzali za vzor Řím v době, kdy byl ještě republikou. Dnes mají USA – stejně jako EU – zákonů přehršel. Z Washingtonu prý pochází vtip, který je velmi oblíbený mezi advokáty. Podle něj je definičním znakem „právního státu“ to, že se v něm dobře daří právníkům. Jenže ty časy možná právě končí.


Na zádech „zvoleného“ prezidenta Joe Bidena, který na první pohled působí dojmem, že bude mít problém udržet nejen moc, ale i moč, míří jako „zvolená“ viceprezidenta do vlády a do čela Senátu dosavadní senátorka za stát Kalifornie Kamala Harrisová. Má právní vzdělání. Před zvolením do Senátu působila jako prokurátorka. Ze své právní praxe si přináší poznatek, že zákon může být kladivem na hříšníky i cárem papíru. Podle toho, jaká moc – rozuměj jak těžký balík peněz – se jím ohání.


Podle právní teorie jsou předpisy hierarchizovány. Nejvýše stojí Ústava a ústavní zákony, které společně tvoří ústavní pořádek. Pod nimi jsou zákony, které nesmí být s Ústavou v rozporu. Ještě nižší právní sílu mají prováděcí předpisy k zákonům (vyhlášky a nařízení vlády), které nesmí odporovat ani Ústavě ani zákonům. U nás je k jejich planosti nutné, aby zákon vládu nebo některé ministerstvo výslovně zmocňoval k jejich vydání. Jinak jsou neplatné a občas je Ústavní soud i zruší. Český i americký ústavní pořádek připouští, aby si dvě a více stran, které spolu uzavírají nějaký vztah, upravily vzájemná práva a povinnosti formou smlouvy. Smluvní ustanovení však nesmí odporovat ani zákonům natož Ústavě. Jinak jsou neplatná a soud je může svým rozsudkem zrušit.


V USA jsou ústavní zákony nazývány ústavní dodatky. Podle prvního dodatku je v USA „zakázáno vydávat zákony omezující svobodu slova a tisku, právo lidu pokojně se shromažďovat a podávat státním orgánům žádost o nápravu křivd“. Ústava ČR je mladší než Ústava USA. Otcové zakladatelé USA byli svého druhu průkopníky. Na jejich odkaz navázali tvůrci dalších ústav států s republikovým zřízením. I Ústava ČR je jí přes prvorepublikovou Ústavu Československé republiky částečně inspirována principy dělby moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Nejvýše chráněná práva jsou nás zakotvena v Listině základních práv a svobod, která je ústavním zákonem č. 2/1993 Sb. 


Podle jejího článku 17 odstavce 2 „má každý právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ Odstavec 3 výslovně zakazuje cenzuru. Mnozí z nás, bez ohledu na to, jestli jsme řadovými občany nebo volenými zástupci – ústavní činitele nevyjímaje – jsme se v posledních letech mohli přesvědčit, že sice máme práva zaručená Listinou, ale horší je to už s jejich vymáháním. Cenzoři řádí – zatím na udání. Teoreticky bychom mohli pomocí amerických právníků žalovat provozovatele sociálních sítí u soudu v místě sídla firmy, která je provozuje. Většina z nás na to nemá ani dost času ani dost peněz. Proto doposud protizákonné zásahy cenzorům najatým sociálními sítěmi procházely.


A podobné je to v posledních letech i v USA. Milionům lidí byly smazány příspěvky, které nějaký anonymní cenzor vyhodnotil, jako že „odporují zásadám komunity“. Většina z poškozených nemá dost času ani peněz s tím bojovat soudní cestou. Při vyhlídce na 10 let soudního putování od obvodního soudu kdesi v Silicon Valley až k Nejvyššímu soudu USA většinu přejde chuť utrácet za právníky, aby změřili u soudu síly s obřími právními týmy softwarového giganta s obratem v řádech miliard dolarů.


Minulý týden byl I. dodatek Ústavy virtuálně „veřejně spálen“, za potlesku "elit", které reprezentuje bývalá první dáma USA Michelle Obama. Sociální sítě Facebook a Twitter na její žádost zablokovaly účty úřadujícího prezidenta USA Donalda Trumpa. A hned po něm i jeho rodinných příslušníků a advokátů, kteří jej zastupují v soudních sporech proti volebním podvodům. Krátce poté, kdy byl „zabanován“ nejvyšší představitel USA, probíhala v ruské zpravodajské televizi RT debata, kde se různí právní experti přeli ohledně legality tohoto aktu. Nejdůležitější mi z celé hodinové debaty připadala otázka:
„Kde se to zastaví?“
Odpověď na ni nikdo nezná. Nyní víme, že cenzoři ve svém tažení pokračují. Zlikvidovány byly tisíce profilů stoupenců Donalda Trumpa. Obří čistka bez soudního příkazu, který je podle US práva v jiných případech nutný k odebrání nebo omezení občanových práv. Miliony lidí na tento akt zvůle reagovalo přechodem z Facebooku a Twitteru k sociální síti Parler. Typické tržní řešení. Proč bych chodil na pivo do hospody, kde mi jej ředí špinavou vodou, když mohu jít do jiné osvěžovny, kde mi dají plnou míru poctivého piva.


USA si vždy zakládaly na tom, že jsou vyspělou tržní ekonomikou. Přechod ke konkurenci je právem každého občana i podniku. Formálně jej zaručuje antimonopolní zákon. Ten zakotvuje i právo podniků si vzájemně konkurovat. Výslovně zakazuje kartely, což jsou podle definice všechny druhy jednání, které omezují hospodářskou soutěž.


Antimonopolní zákony jsou ostatně také americkým vynálezem. Samotné USA vznikly totiž v reakci na zavedení kolkové daně z tiskovin, které britská vláda vypsala k sanaci dluhů Východoindické společnosti. Ta měla v době vzniku USA v britské říši monopol na řadu obchodních aktivit. Přesto byla jejími správci „vytunelována“ tak, že Parlament v Londýně na její záchranu vypsal mimořádní daně. V koloniích na americkém kontinentu byl v té době nedostatek drobných mincí, nutných k placení kolků na noviny a inzertní letáky. Obyvatele britských kolonií nová daň z tisku omezující svobodu projevu naštvala natolik, že v Bostonu demonstrativně naházeli čaj z lodí Východoindické společnosti do moře. Po této události označované jako „Bostonské pití čaje“ následovalo vyhlášení nezávislosti USA.


Ve Státech platí navíc již více než 100 let antitrustový zákon, který umožňuje soudu nařídit rozdělení podniku, který opakovaně zneužívá svého dominantního postavení na trhu. Vznikl jako obrana proti Standard oil company, která ovládala většinu petrochemického průmyslu. Jeho přijetí nedokázal zabránit ve své době ani nejbohatší Američan J. D Rockefeller. Mafiánské praktiky Standardu, který bezohledně ždímal odběratele, zaměstnance i vlastníky půdy nad ložisky ropy takovou měrou, že to působilo celým USA národohospodářské škody. Na počátku 20. století jich měla velká většina lidí „plné zuby“. Na svých volených zástupcích si vymohli schválení zákona, který umožnil rozdělit Standard na několik firem, které si musely začít vzájemně konkurovat.


I s vymáháním tohoto zákona je to nejen v USA v poslední době „nic moc“. I u nás máme zákon na ochranu hospodářské soutěže. Je podobný americké předloze. Působí však u nás i Holding Agrofert. Kuřata uváděná na trh dceřinou firmou z tohoto holdingu jsou k nalezení ve všech obchodech s potravinami. Proč asi, když je osoba, která firmu fakticky ovládá předsedou vlády? Na místě je také otázka, proč se antimonopolní úřad, který je zákonem zmocněn k udržování poctivého konkurenčního prostředí, tímto faktem nezabývá.


Jestli jsme „divokým východem“ a USA vyspělou tržní demokracií se budeme moci přesvědčit v následujících dnech. Po přechodu milionů uživatelů z cenzurovaných sociálních sítí by necenzurovaný Parler měl podle teoretických zákonů trhu zažívat nebývalou prosperitu. Několik dní si jeho provozovatel mohl užívat nejen zvýšeného zájmu diskutujících, ale i masivního přílivu peněz za zveřejněnou reklamu.


Jenže pak se stalo něco, co fanoušci seriálu Hvězdné války označují termínem „Impérium vrací úder“. Největší giganti v oblasti počítačových technologií během víkendu oznámili, že Parleru vypovídají smlouvy na uskladnění dat na diskových polích a na pronájem počítačového výkonu v serverových farmách. I dnešní zákony obsahují mnoho paragrafů k zajištění staré římské zásady „pacta sunt servanda“ (česky „smlouvy se mají dodržovat“). Zákonům navzdory skupina největších počítačových gigantů přestala od půlnoci kalifornského času přestat poskytovat své služby Parleru. Čímž jej hodlají zcela zlikvidovat.


Majitelé této necenzurované sociální sítě se hodlají bránit soudně – žalobou proti kartelovému chování likvidujícímu hospodářskou soutěž. Možná si také kladete otázku, jak je něco takového možné? Nebo zda si majitelé těch největších digitálních firem myslí, že pro ně zákony neplatí? Jen pro připomenutí dodávám, že jde o firmy, které mohutně sponzorovaly volební kampaně dua „demokratických kandidátů“ Joe Bidena a Kamaly Harrisové. 


Příklad k porušování práva jim dává „zvolená“ viceprezidentka Harrisová, která po Capitolské demonstraci 6. 1. 2021 vyhlásila, že hodlá „usilovat o přijetí zákona na podstatné omezení vlastnictví zbraní“. I když by takový zákon byl v rozporu s II. ústavním dodatkem, který zakazuje omezování práva na vlastnění a držení zbraní. Ve veřejném prohlášení, které zveřejnily všechny federální televize viceprezident-elect uvedla, že pokud by Kongres USA takový zákon neschválil, hodlá jej vláda uvést do praxe formou prezidentského dekretu.


V několika příspěvcích jsem označil incident se vniknutím demonstrantů do budovy kongresu USA za „neplamenný požár Říšského sněmu“. Tedy útok pod falešnou vlajkou, po němž následuje omezení ústavních práv. Události, které po něm následují mají charakter virtuálního pálení celé Ústavy USA včetně dodatků. Skupina, které byla předána moc 6. 1. 2021, se chová, jako diktátor. Jako by se nemusela bát, že ji za její výstřelky voliči potrestají volbou jiných kandidátů v příštích volbách. Jsou přesvědčeni o tom, že každé další volby budou uspořádány na stejných principech korespondenčního hlasování, k němž papaláši nepotřebují miliony skutečných voličů, ale jen tisíce žoldnéřů firem, které volby "upraví" do požadovaných čísel.


Pokud Nejvyšší soud USA proti podvodu aspoň opožděně nezakročí a pokud se obecné soudy rychle nezhostí úkolu zastavit nelegální aktivity „big tech“, které likvidují konkurenci, vypukne v USA po 20. 1. 2021 DOBA POSTÚSTAVNÍ. Není žádný důvod se za to Američanům posmívat. Stejná pravidla pro nás připravuje nejvyšší politruk EU, kterým je eurokomisařka Věra Jourová (ANO).