Co chtít za menší dotace z Evropské unie?
Autor: Martin Říman | Publikováno: 07.12.2005 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Návrh Británie, která nyní předsedá Evropské unii, snížit dotace z evropských fondů pro příští rozpočtové období by se dotkl především nových členských států, včetně České republiky. Je to přiznání rezignace na jen trochu zásadní reformu unijního rozpočtu, z něhož nesmyslné zemědělské dotace polykají téměř celou jednu polovinu.

Návrh Británie, která nyní předsedá Evropské unii, snížit dotace z evropských fondů pro příští rozpočtové období by se dotkl především nových členských států, včetně České republiky. Je to přiznání rezignace na jen trochu zásadní reformu unijního rozpočtu, z něhož nesmyslné zemědělské dotace polykají téměř celou jednu polovinu.

Úplná nedohoda na fiskálním výhledu pro další rozpočtové období by ale byla pro ambiciózního Blaira porážkou podstatně krutější. Pragmaticky proto usoudil, že snadněji se dají zlomit chudší a noví členové EU.

Je třeba připomenout, že současná struktura dotací je pro nové země všechno, jen ne výhodná. Rozdělení subvencí je výslednicí lobbyistických tlaků zájmových skupin a země EU, které v unii platí, dávají přednost projektům, z nichž se alespoň část vrátí domů. Výsledkem jsou desítky programů, jejichž přínos pro dotovanou zemi je diskutabilní.

Pro zemi, která postrádá funkční dopravní systém, má problémy s čistým životním prostředím a rozpadá se jí panelová výstavba, ve které žije třetina obyvatel, by určitě bylo výhodné získat z unijních fondů sice méně, ale na skutečně efektivní, veřejně prospěšné projekty.

Jedním z mála takových je program výstavby dálnic. Málokdo snad už dnes pochybuje, že bez funkční dopravní sítě se už tak kolabující systém rozpadne. Potřebujeme rychle postavit okruh kolem Prahy, dálnici do jižních Čech, absolutně nezbytné je druhé spojení Čechy - Morava, o dostavbě dálnic do Drážďan a Ostravy ani nemluvě.

To vše a mnohé další je zhruba v rozsahu oněch 600 - 700 miliard, které bychom měli obdržet v příštím sedmiletém rozpočtovém období EU. Navíc je nezpochybnitelným faktem, že k razantnímu nárůstu dopravy došlo u nás po vstupu do unie. Jestliže se tedy - alespoň do jisté míry - stal příčinou dopravních problémů, nemělo by úředníkům v Bruselu dělat velké problémy akceptovat tyto priority.

Hovoří-li se o snížení rozpočtu pro strukturální fondy o deset procent, doporučuji naší vládě dát na stůl trumf ve výši procent třiceti. Za podmínek uvedených výše. Protože multiplikační efekty výkonné dálniční sítě hravě překonají pochybnou ztrátu nějakých dvou set miliard, utracených za projekty ještě pochybnější.

Hospodářské noviny, 05.12.2005