Záruky v Lisabonu pro Klause nezabrání žalobám sudetských Němců
Autor: LP | Publikováno: 29.10.2009 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Pokud prezident přistoupí na právně nezávazné deklarace a přísliby právně závazných dodatků až ve smlouvě s Chorvatskem, vystavuje tím české občany nebezpečí žalob, protože Listina základních práv EU bude do doby přístupové smlouvy s Chorvatskem platit. Navíc deklarace nezaručuje, že požadované dodatky budou nakonec ratifikovány.

 

Podle dosavadních informací je prezident Václav Klaus připraven přistoupit na takzvané záruky, které mají zajistit výjimku z platnosti Listiny základních práv EU pro Českou republiku. To by kromě jiného mělo zamezit, aby odsunutí Němci mohli na základě Listiny práv EU podávat žaloby na navrácení majetku k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku (soudní orgán EU).
 
Avšak háček je v tom, že na Evropské radě mají hlavy vlád členských států pouze přislíbit, že opt out z Listiny bude parlamenty členských států EU schválen (+ratifikován) v přístupové smlouvě s Chorvatskem. Avšak ta se bude schvalovat někdy v roce 2010 či 2011 (pokud bude vůbec uzavřena).
 
Když ty výjimky budou ratifikovány až s přístupovou smlovou s Chorvatskem, mohou do té doby sudetští Němci přece normálně podávat žaloby do Lucemburku, protože do té doby bude Listina právně závazná i pro Českou republiku. Nebo si pan prezident myslí, že sudetští Němci budou slušní a počkají až na ratifikaci toho dodatku?
 
Kde je zaručeno, že se a) nezmění do té doby vlády ve státech, které se ČR zaručily, a že nové vlády od záruk neodstoupí, b) kde je zaručeno, že to parlamenty těchto zemí potom odsouhlasí? Cožpak všechny parlamenty se poslušně řídí tím, co jim řeknou vlády?
 
Pokud prezident přistoupí na právně nezávazné deklarace a přísliby právně závazných dodatků až ve smlouvě s Chorvatskem, vystavuje tím české občany nebezpečí žalob, protože Listina základních práv EU bude do doby přístupové smlouvy s Chorvatskem platit. Navíc deklarace nezaručuje, že požadované dodatky budou nakonec ratifikovány.
 
Dokážu si představit, že maďarský či rakouský premiér něco na Evropské radě slíbí, ale národní parlamenty na to nebudou brát ohled. A oba premiéři se vymluví, že nemohou poroučet parlamentům. Také přece není vyloučeno, že se do té doby změní vlády a že třeba nová vláda nějakého posthaiderovce od závazku odstoupí.    
 
Nechá se prezident opít rohlíkem, nebo chce opít rohlíkem i nás?