"Hysterik" Pavlát a "skandalista" Kuras. Polemika mezi Leo Pavlátem a Benjaminem Kurasem o Akci D.O.S.T.
Autor: Redakce | Publikováno: 09.06.2011 | Rubrika: Reakce
Ilustrace
Redakce EUportal.cz chtěla dle zásady Audiatur et altera pars poskytnout prostor oběma stranám polemiky o Akci D.O.S.T. Můžete si zde tedy přečíst texty ředitele pražského Židovského muzea Leo Pavláta i spisovatele Benjamina Kurase.

Redakce EUportal.cz chtěla dle zásady Audiatur et altera pars poskytnout prostor oběma stranám polemiky o Akci D.O.S.T. Můžete si zde tedy přečíst texty ředitele pražského Židovského muzea Leo Pavláta i spisovatele Benjamina Kurase v jejich chronologickém pořadí a sami si udělat názor. /Titulek-redakce EUportal.cz/

 

Je toho dost

Leo Pavlát

Akce D.O.S.T., jak se dočítám na jejích webových stránkách, žádá Židovskou obec v Praze, aby odvolala některá svá tvrzení ze „Zprávy o stavu antisemitismu v České republice za rok 2010“. Ta Akci D.O.S.T. hodnotí jako „poměrně nebezpečný fenomén, nejen pro české Židy, ale pro celý demokratický vývoj České republiky“.

(prohlášení zde: Nejsme neofašisté, brání se Akce D.O.S.T. proti pomluvám předsedy Židovské obce v Praze Františka Bányaie )

Židovskou tematiku sleduji setrvale, a tak jen namátkou vybírám ze svého počítače. Předsedou Akce D.O.S.T. je Ladislav Bátora, v parlamentních volbách 2006 kandidát za xenofobní, dnes již neexistující Národní stranu. Jistě neudiví, že její protiromský rasismus byl s odporem vnímán i v židovském prostředí.

Ladislav Bátora ovšem měl a má co říci i přímo k židovství. Jak před pár týdny ukázala Česká televize, byl v roce 2005 přítomen na uzavřené přednášce „Historie, příčiny a vývoj českého protižidovství“, kterou pronesl mluvčí tehdejšího neonacistického Národního odporu Petr Kalinovský. Bylo vskutku deprimující vidět dnešního poradce ministra školství mezi vrcholnými exponenty ultrapravice, z nichž jeden již dva roky před přednáškou organizoval provokativní pochod pražským Židovským Městem.

Anebo se začtěme do Bátorovy internetové „České revue“, na níž postupně uvádí své dílo „Můj národ, má vlast“. V tomto jeho, jak píše „národně a konservativně podjatém výběru osob a jejich citátů“, se objevuje i katolický kněz poslední třetiny 19. století Rudolf Vrba. Předseda Akce D.O.S.T. Ladislav Bátora upozorňuje na věhlas tohoto muže, který, jak píše, přetrval „díky antisemitským pracím“, a za „skvělou“ označuje Vrbovu „Zkázu Slovanů“. Toto dílo z roku 1925 mimo jiné provází teze, že Židé způsobili první světovou válku – a v tomto ohledu se tedy jeho autor nijak nelišil od Hitlerova „Mein Kampfu“, který začal vycházet ve stejné době.

Akce D.O.S.T. se ve svém prohlášení hlásí k hodnotě „autentického náboženství“ a které že to je, se můžeme dozvědět například od Michala Semína, ředitele Institutu svatého Josefa, dalšího předního představitele uvedené iniciativy. Ve svém textu zveřejněném na portálu „Katolík - Katolická revue“ objasňuje, jak teologicky nahlížet vztah k židům. „Vy máte ďábla za otce,“ vybírá si z Janova evangelia, „a chcete jednat podle přání svého otce.“ Semín dodává: „Tato Kristova řeč k farizeům je stále aktuální, neboť soudobý judaismus navazuje na farizejskou linii /…./ V tomto smyslu nelze ani oprávněně tvrdit, že máme za společné dědictví Desatero.“

Mohu jen konstatovat, že podobně vyhrocený, dehumanizující antijudaismus vedl v minulosti k nesčetným projevům násilí proti židům a dědictví takového antijudaismu sehrálo tragickou roli i v dějinách antisemitismu včetně toho genocidního nacistického.

Na webových stránkách Akce D.O.S.T. však, žel, najdeme i příklady antisemitských výlevů zcela současných. Můžeme se na nich setkat s bojovným textem, který protižidovskou kampaň v období hilsneriády uvádí na pravou míru slovy, že „Hilsner byl (podle všeho) vrah, který Anežku Hrůzovou skutečně zabil“. Je zde polemika, jež se úderně vypořádává i s domnělým židovským původem názorové oponentky: „Příslušnice vyvoleného národa,“ čteme, „- vychována v postholokaustové éře - vidí za každým vlastencem a národovcem neonacistu.“

Akce D.O.S.T. spojila své působení s pojmy důvěra, objektivita, svoboda a tradice. Pokud je chápe tak, jak naznačeno třeba jen v židovském kontextu, neměli by být znepokojeni jen čeští židé.

 Radio Česko 23. 5. 2011

Autor je ředitel Židovského muzea v Praze

 

Reakce Benjamina Kurase:

 

Potřebovalo to člověka kalibru biskupa Malého v nedávném interview připomenout, že vedle té záplavy špatných zpráv by potěšilo mít občas nějakou dobrou. 

Jednou takovou bylo oznámení pražské Židovské obce, že v Česku se za celý rok událo 47 antisemitských incidentů. Jen. Z toho žádný fyzický útok, pět poškození majetku, zbytek verbální projevy. Českým Židům to dávalo příležitost poděkovat Bohu, že patří k nejméně antisemitskému národu na světě. Případně svým spoluobčanům vyslovit uznání, jako to dělával Arnošt Lustig nezapomenutelnými slovy „měj se, bejku“.  

Jenže i tato dobrá zpráva se musela obrátit naruby. Podle židovského přísloví „když nemáš žádný problém, máš problém“ se nějaký problém vyhrabat musel. Odskákala to akce D.O.S.T., z níž už levicová hysterie uplácala fackovacího panáka. Židovské obci stačilo si do něho jen přikopnout označením za „fenomén, jehož petice a prohlášení jsou prostředkem prosazování neofašistických, šovinistických a xenofobních tendencí, nebezpečný nejen pro české Židy, ale pro celý demokratický vývoj ČR.“

Na petici akce D.O.S.T. se ani po desátém pečlivém pročtení nedá najít nic neofašistického, šovinistického, xenofobního a už vůbec ne antisemitského. A tak na její emočně předimenzovanou výzvu k odvolání všech nařčení odpověděl obvyklý (a eminentně erudovaný) mluvčí ŽO Leo Pavlát šalamounsky tím, že petici obešel a zaměřil se na pár provinilců, z jejichž internetové tvorby ocitoval toto:

Ladislav Bátora pochválil knížku obskurního antisemitského historika. Michal Semín nemůže vystát současný judaismus, „neboť navazuje na farizejskou linii“. Adam Bartoš polemizuje s kritičkou, která je pro něho „příslušnicí vyvoleného národa“ a „vidí za každým vlastencem a národovcem neonacistu.“

To mu postačilo k obvinění více než šesti set bezúhonných a úctyhodných signatářů z fašismu. A udělal tím totéž, čeho se dopouštějí ryzí antisemité, když si berou Trockého a Madoffa k označení Židů za bolševiky a podvodníky.

S rizikem, že mě všichni zúčastnění budou žalovat za nactiutrhání, navrhuji tuto interpretaci:

Bátora je politické nemehlo, které kam vstoupí, tam uklouzne na lejnu. Semín je starokatolický bigot, pro něhož protižidovské výroky v Novém zákoně jsou slovem Božím a protikřesťanské výroky v Talmudu slovem ďáblovým. Bartoš je paranoik posedlý teorií americko-židovského globalistického spiknutí. Pavlát je hysterik, který křičí antisemitismus, když slyší slovo „židle“.

Problém, s nímž se budou muset učit žít, je tento: V demokracii se tohle všechno smí. Beztrestně. Bohudík. Kdyby k tomu ještě našli špetku smyslu pro humor, možná by jim došlo, jak jsou si všichni podobní. Mohlo by je taky napadnout, že jestli nepřestanou bojovat včerejší bitvy, mohli by prohrát tu zítřejší. Ta už se valí západní Evropou jako tsunami a je smrtelná pro Židy, křesťany i ateisty. Na jejich smíření závisí přežití této civilizace.

Nedávné demonstrace na podporu perzekvovaných křesťanů ve světě se s křesťanskými organizacemi zúčastnila i Židovská liberální unie – a Leo Pavlát. Pražský arcibiskup je uvítal oslovením „naši starší bratři ve víře“.

Tož tak se, chlapci, dělá mír.

 Vyšlo v MF Dnes 7. 6. 2011

 

Replika Leo Pavláta:

Skandalista Kuras

Že Benjamin Kuras často nerespektuje fakta,je známé každému, kdo sleduje jeho publicistiku. Tak i v textu "Z dobré zprávy špatnou" (MFD 6.6.) si vycucal z prstu, že jsem měl (v jím ovšem nezmíněném rozhlasovém příspěvku na Rádiu Česko z 23.5.)"obvinit více než šest set bezúhonných a úctyhodných signatářů /Akce D.O.S.T./ z fašismu". Nic
takového jsem nenapsal a ani nenaznačil, ale co s Kurasem naděláte.
 

Taková už je jeho novinářská etika. A tak tedy:Nevyslovil jsem se ani jménem židovské obce, jak též uvedl, ale coby ředitel instituce, která se zabývá dějinami židů, a tedy i antisemitismem. V nejmenším jsem se nevyslovoval k petici Akce D.O.S.T.,a to nikoliv proto, jak píše Kuras, abych ji "obešel", ale prostě proto, že důležitémi nejsou ani tak
proklamace jako spíše způsob, jakým se naplňují.

A v této souvislosti jsem upozornil na některé podle mého názoru hanebné skutečnosti
související s činností předsedy Akce D.O.S.T. L. Bátory či antijudaistickými nebo antisemitskými výroky dvou jejích mediálně významných tváří M. Semína a A. Bartoše. To vše jsem shrnul takto:"Akce D.O.S.T. spojila své působení s pojmy důvěra, objektivita, svoboda a tradice. Pokud je chápe tak, jak naznačeno třeba jen v židovském kontextu, neměli by být znepokojeni jen čeští židé."


Jedno Benjaminu Kurasovi nelze upřít: Je dobrý skandalista -- a to se dnes nosí i v tisku, který si říká seriózní.

Leo Pavlát
Ředitel Židovského muzea v Praze

(Otištěno v MfD 8.6.2011)

 

Poznámka Lukáše Petříka:

Jelikož všechny osoby sporu více či méně osobně znám, chtěl bych se jen krátce vyjádřit. Akci D.O.S.T. ani osoby zmiňované ve výše uvedených článcích v souvislosti s ní nepovažuji v žádném případě za antisemity. Na Akcích D.O.S.T. vystupuje například i svým původem Žid Alexander Tomský (jehož příbuzní zahynuli při šoa) a nikdy jsem zde nezaznamenal nějaké antisemitské narážky proti jeho osobě. Stejně tak nevěřím tomu, že by na nějakých antisemitistických akcích vystupoval proizraelský Roman Joch, který se diskusí či manifestací D.O.S.T. také zúčastňuje.

Kritika státu Izrael, či teologická polemika s různými větvemi judaismu po mém soudu nedělá z člověka z antisemitu. Stejně tak jako má teologická polemika s protestantem Adamem Bartošem mě nevede k tomu, že bych ho nenáviděl. Naopak jsem rád, že ho mohu nazývat svým kamarádem či přítelem.

Já osobně za sebe mohu říct, že si myslím, že stát Izrael má právo na sebeobranu, považuji ho za součást Západu v širším slova smyslu, to mi však nebrání, abych ho kritizoval či poskytl prostor konkrétním kritikám jeho jednání či zákonů, např. zde:

 

Stejně tak toleruji židovskou víru a podporuji toleranci této víry, ač ji jako katolík samozřejmě považuji jako chybnou (ex definitio ani nemohu jinak, neboť víra může být pravá pouze jedna). Židé mají právo na své synagogy a mají právo v nich vykonávat svůj kult. Mimochodem Michal Semín podpořil restituce majetku nejenom Církve katolické, ale i náboženských společností protestantských či židovských (vrátit co nejvíce majetku v nemovitostech).  Shoda: Peníze nejsou, církve dostanou tisíce hektarů

Poslední věc je, kterou chci zmínit je, že si vážím toho, že se Benjamin Kuras zastal Akce D.O.S.T., i když v určitých jednotlivostech s některými jejími členy či sympatizanty nesouhlasí, a jakkoli nesouhlasím s jeho hodnocením mých přátel. Ostatně ale víme, že to byla jistá nadsázka a "mírové" pošťouchnutí.

 

K tématu:

  

Má Katolická církev vinu na tzv. holokaustu (šoa)? Arogantní zkreslování dějin