Rovnost pohlaví chceme v EU vytvářet uměle
Autor: Jan Březina | Publikováno: 17.08.2006 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Se vznikem nového úřadu na evropské politické scéně definitivně zdomácní feministické evergreeny, jako jsou kvóty žen v politice či administrativní sjednocení výše platů. O tom, k jakým absurdním koncům může vést politika umělého rovnostářství, se můžeme přesvědčit na příkladu Rakouska. To se před časem nejprve neúspěšně pokusilo regulovat péči o rodinu a domácnost, aby nyní přistoupilo k dalšímu bláznivému experimentu - násilné úpravě národní hymny tak, aby v ní byl rovnoměrně obsažen mužský a ženský prvek. Rakouským feministkám například vadí, že Rakousko je podle slov hymny „domovem velkých synů“.

V dobách reálného socialismu se společenské problémy „řešily“ tak, že se zřídil úřad. Evropská unie, kterou trápí nerovnoprávné postavení mužů a žen, se ve stejném duchu rozhodla vytvořit Institut pro rovnost pohlaví (neboli Gender institut), který zřejmě zahájí činnost v lednu příštího roku.

Se vznikem nového úřadu na evropské politické scéně definitivně zdomácní feministické evergreeny, jako jsou kvóty žen v politice či administrativní sjednocení výše platů. O tom, k jakým absurdním koncům může vést politika umělého rovnostářství, se můžeme přesvědčit na příkladu Rakouska. To se před časem nejprve neúspěšně pokusilo regulovat péči o rodinu a domácnost, aby nyní přistoupilo k dalšímu bláznivému experimentu - násilné úpravě národní hymny tak, aby v ní byl rovnoměrně obsažen mužský a ženský prvek. Rakouským feministkám například vadí, že Rakousko je podle slov hymny „domovem velkých synů“. Je paradoxem, že autorem textu je žena - rakouská básnířka s chorvatskými kořeny Paula von Predarovič.

Která další hymna dostane nálepku „diskriminační“? Naše určitě ne, prvek gender v ní totiž zcela chybí. Mimo nebezpečí by měla být i neoficiální hymna EU, Beethovenova a Schillerova Óda na radost, v jejímž textu jsou obě pohlaví zastoupena rovnoměrně.

Okamžik, kdy si nejrůznější sociální plánovači uvědomí, že cesta k rovnoprávnějšímu postavení žen ve společnosti nevede přes zřizování nového úřadu a krkolomné úpravy státní hymny, ale přes investice do vzdělání a usnadnění slučitelnosti práce a rodiny, se zdá být stále v nedohlednu. Přitom je evidentní, že křečovitá snaha uchopit téma rovnosti mužů a žen jako vědecký problém, jehož podstatou je rivalita a zní nutně plynoucí napětí mezi oběma pohlavími, vede jen k polarizaci společnosti a k vytváření nových nerovností. Místo spřádání plánů na rozpoutání války pohlaví by bylo vhodnější přemýšlet o tom, jak pomoci ženám uspět na nedeformovaném trhu práce.

Jan Březina

poslanec EP za KDU-ČSL

(Vyšlo v Boleslavském deníku 28.3.2006.)