Bruselské stop penězům pro českou vodu
Autor: Robert Šalda | Publikováno: 14.09.2006 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Asi 500 měst a obcí v České republice, které mají více než 2000 obyvatel, musí mít do roku 2010 vybudovanou odpovídající čističku odpadních vod. Na jejich výstavbách, stejně jako na budování vodovodů, by se měly podílet i dotace z fondů Evropské unie. Věc má ale háček. Evropské komisi se nelíbí jakým způsobem je vodohospodářská infrastruktura v řadě měst a obcí provozována. Podle bruselských úředníků nastavený model partnerství soukromého a veřejného sektoru (tzv. PPP), v podobě jaké v řadě případů funguje, příliš zvýhodňuje soukromé subjekty. Naopak města a obce na něm spíše tratí.

Asi 500 měst a obcí v České republice, které mají více než 2000 obyvatel, musí mít do roku 2010 vybudovanou odpovídající čističku odpadních vod. Na jejich výstavbách, stejně jako na budování vodovodů, by se měly podílet i dotace z fondů Evropské unie. Věc má ale háček.

Evropské komisi se nelíbí jakým způsobem je vodohospodářská infrastruktura v řadě měst a obcí provozována. Podle bruselských úředníků nastavený model partnerství soukromého a veřejného sektoru (tzv. PPP), v podobě jaké v řadě případů funguje, příliš zvýhodňuje soukromé subjekty. Naopak města a obce na něm spíše tratí. Rozšířenou praxi provozování vodovodů a kanalizací totiž v České republice je, že města a obce vodohospodářskou infrastrukturu vlastní, a dlouhodobě ji pronajímají odborným správcovským soukromým společnostem.

Ve věci zastavení financování vodohospodářské infrastruktury z Evropských peněz interpeloval Evropskou komisi i poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon. Z odpovědi Komise vyplívá, že na úrovni Společenství neexistují pro partnerství soukromého a veřejného sektoru žádná zvláštní pravidla. Stejně tak neexistuje povinnost oznamovat Komisi vnitrostátní ustanovení týkající se fungování PPP. Tato ustanovení by však měla být v souladu se směrnicemi o veřejných zakázkách, koncese na stavební práce nebo v souladu se Smlouvou o ES pokud se jedná o PPP, která lze považovat za koncese na služby.

Evropská komise požaduje, aby smluvní vztahy mezi městy a obcemi byly v souladu s „nejlepší mezinárodní praxí“. Definice tohoto pojmu je velmi obtížná. V odpovědi na interpelaci jsou však některé konkrétní výhrady. Bruselu se mimo jiné nelíbí, příliš dlouhá doba na jakou bývají smlouvy o provozování infrastruktury uzavřeny. Často to bývá na 25 až 30 let. Komise přitom požaduje, aby tato doba byla snížena na maximálně 10 až 15 let. Nejsou například definovány povinnosti soukromých provozovatelů vůči občanům a nejsou stanoveny ani postihy za jejich nedodržení. Komise také požaduje, aby byly upraveny způsoby výpočtu tarifů s cílem zlepšení efektivity poskytovaných služeb. Stejně tak požaduje definování vzorce pro výpočet nájemného, které by správcovské společnosti měly platit obcím. Důvodem je to, aby po skončení životnosti stávající infrastruktury bylo možné uskutečnit její obnovu. Jinými slovy: Cílem je zabránit, aby byla stávající infrastruktura „vybydlena“. Česká republika přitom aplikovala tyto směrnice do svých právních norem teprve v letošním roce a bruselští úředníci nové normy v současné době prověřují.

S tím, že by česká legislativa neodpovídala bruselským požadavkům, nesouhlasí Ministerstvo životního prostředí. Během léta si nechalo vypracovat analýzu ze které vyplývá, že zdejší předpisy bruselským směrnicím odpovídají. V průběhu září by měly zasednout ke společnému stolu expertní skupiny obou stran a nalézt řešení. Podle Zdeňka Zeleného z odboru integrovaného financování Ministerstva životního prostředí by celá věc měla být vyřešena do konce září tak, aby mohly být včas rozděleny peníze na několik dalších projektů. Zároveň upozornil na to, že Evropská komise již v roce 2004 vyslala do České republiky expertní skupinu, která prověřovala vztahy u pěti příjemců podpory z fondů EU. Výsledkem bylo zjištění, že vzájemné smluvní vztahy jsou pro veřejné subjekty nevýhodné. Na obranu české strany však uvedl, že na veškeré výhrady, které bruselští úředníci byli schopni konkretizovat již česká strana reagovala.

Zároveň Zdeněk Zelený upozornil, že Komise postupem času některé požadavky postupně měnila. Brusel původně požadoval, aby se doba pronájmu vodohospodářských zařízení omezila na maximálně dvacet pět let a nyní požaduje její další výrazné snížení. Pro polský Gdaňsk přitom nedávno byla schválena dotace z evropských prostředků navzdory tomu, že infrastruktura je správcovské firmě pronajata na 30 let.

Současné problémy s čerpáním dotací z evropských fondů svědčí o tom, že česká legislativa není na využití těchto prostředků připravena zrovna nejlépe. Pokud by změny v zákonech byly uskutečněny včas a Evropská komise dostala z české strany podklady související se změnou legislativy dříve než v první polovině července, mohli mít někteří příjemci dotací o pár starostí méně.

Robert Šalda
Asistent poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona

www.virtually.cz