Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Kdo chce, může Markovi pomoci
Pro Evropany, kteří nechtĕjí zažít muslimskou nadvládu, je ménĕ důležité vĕdĕt kdo z Izraelců a Palestinců je v právu a kdo v neprávu, než chápat, že každý neúspĕch Izraele představuje pro Araby velké povzbuzení. Skutečnost, že málo početný židovský národ byl schopen znovu dobýt svou původní vlast, kterou Arabové mĕli obsazenou od začátků islámu a která leží v samém srdci muslimského svĕta, na pomezí Asie a Afriky, představuje pro muslimy velmi vážný neúspĕch. Kdyby mohli smazat tuto porážku, dalo by jim to nový elán, aby se s desetkrát vĕtší energií vrhli do nových výbojů, především do islamizace Evropy.
Možná se stanou součástí pánů, ale to bude jenom dočasné. I kdyby islám zcela triumfoval a vnutil svou vládu celému lidstvu, nikdy nezaručí univerzální mír. Nemůže ho zaručit prostě proto, že to není slučitelné s jeho podstatou. Islám není náboženstvím míru. Je náboženstvím války. Muslimové nejsou v konfliktu pouze s těmi, které nazývají ,,nevěřící." Jsou v permanentním konfliktu i mezi sebou. A můžeme se obávat, že použjí zbraní hromadného ničení i jedni proti druhým.
To může překvapit jenom nevzdĕlané a naivní levičáky. Připomeňme příbĕh Velkého Jeruzalemského muftiho Hadž Amína Husseiniho. Tento muž, mimochodem příbuzný Jásira Arafata, organizoval masakry Židů v Jeruzalémĕ v roce 1920 a v Hebronu v roce 1929. V letech 1936-1939 vedl arabské povstání proti britské mandátní správĕ. Pak uprchl do Iráku a účastnil se, po boku iráckého ministerského předsedy Rashida Aliho el Gailaniho, válečného úsilí Iráku na stranĕ nacistického Nĕmecka. Po dobytí Iráku britskými a indickými silami, oba arabští předáci uprchli do Nĕmecka.
Je třeba, aby nyní promluvil Putin – a to ještě dříve, než promluví děla. A to proto, že je jen malá naděje na to, že se Rusko bude moci budoucímu střetu vyhnout. Jinak hrozí, že Armageddon vypukne ve chvíli, kdy svět jen nečinně sedí - a čeká.
Židovští neokonzervativci si našli cestu do Reaganovy administrativy a později do Bílého domu za vlády Bushe ml. a do Pentagonu. Jelikož je viceprezident Dick Cheney vzal pod ochranná křídla, spikli se za účelem zaútočení a zničení nepřátel Izraele. Neokonzervativní ideologové vytvořili strategii a publikovali dokumenty o těchto vykonstruovaných válkách. Především šlo o jeden dokument, prezentovaný tehdejšímu izraelskému prezidentovi Bibi Netanjahuovi, v němž vyzývali k likvidaci Iráku a Sýrie.
Nynější „polsko-židovská válka“ ukázala, jak snadné je přimět Varšavu k požadované reakci, která rozehraje celou řadu nekonečných „reakcí na reakce“, čímž donutí Poláky fňukat a stále více jitřit své historické bolístky. Co bude v této situaci dělat vládnoucí strana? Znovu ze všeho obviňovat Rusko, jako by to byla kost v krku, vytoužená Kostějova smrt, po níž se vše vyjasní? Naprosto ne. Problémy Polska záleží na něm samotném, na jeho zlomeném prstu, jímž proniká bolest do celého těla, kamkoli se pohne. Varšava se musí nejprve vypořádat se svou historickou pamětí, jelikož pro ni má tak velký význam.
Katarský dar ve výši 15 milionů amerických dolarů nevedl Hamás k ukončení ostřelování Izraele stovkami raket. Právě naopak – peníze Hamás povzbudily a zvýšily jeho chuť pokračovat v džihádu s cílem Izrael zničit. Ani všechny peníze světa by Hamás nepřesvědčily, aby opustil svoji ideologii nebo zmírnil svůj postoj vůči Izraeli.
V lednu 2017 představitel „Moatasem al-Golaní“, jedné z minimálně sedmi skupin, které dostávaly izraelskou pomoc, prohlásil: „Izrael stál na naší straně… Nepřežili bychom bez pomoci Izraele“. Operace „Dobrý soused“ byla zakončena v červenci 2018 poté, co syrská armáda opět převzala kontrolu nad Golanskými výšinami.
Izraelský parlament přijal zákon, který stát Izrael definuje jako výlučně židovský stát a krom jiného hlavním městem stanoví Jeruzalém. Každý normální člověk na této planetě samozřejmě ví, že Izrael je židovský stát a Jeruzalém je již tři tisíce let hlavním městem a středobodem jak Izraele, tak všeho židovstva. Tak proč proboha takové samozřejmosti najednou Izraelci vkládají do ústavního zákona?
K dispozici na Facebooku jsou stránky jako Fuck Israel, We hate IsraHell, We hate Israel a podobně. Mnohé z nich jsou na sociální síti, která maže aktivisty kvůli jejich strachu o evropskou identitu, již 5 let, tedy od roku 2013.
Děti v předškolním věku a maskovaných uniformách s atrapami zbraní zaútočily na budovu, kde sehrály vraždu izraelského vojáka a únos civilisty, kterými byly rovněž děti.
Scény vznikly před dvěma týdny ve školce v pásmu Gazy mezi Izraelem a Egyptem. Jedná se o slavnostní ceremonii ze školky odcházejících dětí, píše německý Bild.
Nedávno prezidentka Solari Inc., bývalá výkonná ředitelka a členka představenstva investiční banky Wall Street Dillon Read and Co. a asistentka amerického ministra pro výstavbu Catherine Austin Fitts zveřejnila zprávu „Missing Money: Supporting Documentation for 21 Trillion of Undocumentable Adjustments“, v níž se uvádí, že od roku 1988 pouze ze dvou amerických vládních agentur majících na starost městský rozvoj (HUD) a ministerstva obrany (DOD) beze stopy zmizelo 21 biliónů dolarů.
ROZHOVOR „Izrael je jediným skutečným spojencem západní civilizace na Středním východě. Je naší letadlovou lodí v moři nepřátelství vůči židovsko-křesťanské civilizaci,“ říká podnikatel a předseda Českého spolku přátel Izraele Zbyněk Passer.
Tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev se sešel v Soči s íránskými a izraelskými protějšky Ali Shamkhani a Eytanem Ben Davidem, aby uklidnil napětí mezi Teheránem a Tel Avivem v souvislosti s posledním izraelským útokem na íránskou vojenskou základnou na T-4. Rusko se domluvilo s Damaškem, že změní trasy PVO raket nad civilními izraelskými oblastmi, když izraelské letouny porušují syrský vzdušný prostor. A Sýrie se naučila hodně za sedm let války, stala se tvrdší a zkušenější v boji.
Nyní, kdy Washington a Izrael sabotovaly Putinovu diplomacii, Putinovou nadějí je, že výsledek bude izolovat Washington od evropských a britských vazalských států Washingtonu, místo aby bylo izolováno Rusko, Sýrie, Írán a Severní Korea od zbytku světa. Existuje spousta důkazů o tom, že evropští vůdci mají plné zuby toho, že s nimi Washington zachází jako s otroky. Možná odvrhnou být řízeni Washingtonem.
117 článků (8 stránek)