Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Podle řeckých novin Katimerini to změní ráz přepravy a ovlivní rovnováhu námořní vojenské síly ve Středomoří. Turecko může kontrolovat pohyb mezi Dardanelami a Černým mořem, včetně západních a ruských lodí. Erdogan chce vydělat na navigaci po Bosporu a posílit roli Turecka v geopolitice. Průplav má být vodní tepnou Turecka.
Do Libye se v tuto chvíli přesunují turečtí žoldnéři ze Sýrie a Turecko se fakticky zapojilo do občanské války v Libyi. Došlo již k sestřelení tureckého letounu a je zřejmé že Turecko chce získat vliv nad druhou zásadní branou migrace do Evropy. Hrozí další zesílení migrace a posílení vlivu Turecka vedeného prezidentem Erdoganem, který patří k Muslimskému bratrstvu.
NATO už nefunguje. Aktuálně nás nikdo nechrání. Pravda je totiž taková, že NATO mělo smysl, když existovala Varšavská smlouva. Dvě světové zóny, dvě vojenská uskupení, jedna železná opona. Jedna se vymezovala proti druhé. Když se východní blok sesypal, padl NATU úhlavní nepřítel. A kde není společný nepřítel, tam není společné spojenectví.
Macron má částečně pravdu, NATO je opravdu ve stavu klinické smrti. Ale hnutí SPD naprosto odmítá myšlenku armády Evropské unie. Ta by znamenala jen potvrzení německé hegemonie a diktátu Bruselu a Berlína. Musíme budovat vlastní obranyschopnou armádu a obranné, ekonomické a politické spojenectví ve střední Evropě – Visegrád plus, tedy visegrádskou čtyřku rozšířenou například o Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko a další země středovýchodní Evropy.
Dohoda mezi Ruskem a Tureckem o vyřešení situace v severní Sýrii vyvolala minulý týden v EU a v NATO náramný rozruch. Politici říkají vzájemně si protiřečící a vzájemně se vylučující věci a nabízejí svá vlastní řešení již neexistujícího problému. V USA je situace stejná – Trump říká jedno a jeho administrativa něco jiného, jednotný názor nemá ani diplomacie. Zdá se, že na Západě na takový vývoj událostí prostě nebyli připraveni.
Všichni, kdo řeční o Kurdech přehlížejí zásadní fakt. Tento národ je dlouhodobě rozdělen na několik znepřátelených frakcí. Slouží jako žoldáci v tamním teritoriu různým stranám. Část z nich bojovala i na straně Turecka proti vojákům syrského prezidenta a podporovali spolu s EU a NATO rovněž umírněné islámské teroristy. Z dlouhodobého hlediska nejsou v regionu oblíbení. V době osmanské říše se podíleli na islámském teroru proti Arménům. V době dvou válek proti Iráku koalicí vedenou USA byli spojenci americké armády, což jim nebylo zapomenuto, přestože jsou převážně muslimové. Trump proto ve své kritice Kurdů nemá úplnou pravdu. Další Kurdové podporovali Íránský režim.
Tohle už je vážně nebezpečné. Turecký prezident Erdogan hovoří o tom, že by Turecko mělo mít jaderné zbraně. „Všechny vyspělé západní země mají jadernou zbraň a my nemůžeme? Tak to ne!“ prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Když to dáme dohromady i s jeho prohlášením o snaze fakticky obnovit Osmanskou říši, vidíme, že tu máme před sebou velmi nebezpečnou islamistickou velmoc s imperiálními ambicemi. O porušování příměří s Kurdy a tom, že turečtí vojáci a jejich spojenci ve čtvrtek v severovýchodní Sýrii zaútočili na vojáky syrského prezidenta Bašára Asada a několik jich zabili ani nemluvě...
Poučení pro nás je takové, že nesmíme věřit USA a Západu, neboť kohokoli kdykoli zradí. Západ stejně jako se domluvil s Hitlerem, se nyní domluví s islámským diktátorem a spojencem Islámského státu Erdoganem.
Když obnovená Osmanská říše útočí na kurdské oblasti Sýrie, nikomu z toho není dobře. Se zděšením sledujeme, jak civilizační hodnoty Islámu získávají drtivou převahu nad těmi, které jsme pokládali za univerzální a které jsou ve skutečnosti čistě západní.
Nicméně sluníčkáři jsou ve velmi nepříjemné situaci i osobně.
Suma sumárum: Turecká intervence proti Kurdům je výslednicí větší či menší shody geopolitických či unilaterálních zájmů Turecka, Ruska, USA, Sýrie, Íránu a nejspíš i Saúdské Arábie, odkud mimochodem Putin zamíří do Spojených arabských emirátů, tedy k dalšímu významnému hráči v regionu, který po letech nepřátelství v poslední době poměrně svižně znovu vztahy se Sýrií normalizuje. A je jasné, že Sýrie, Rusko, Turecko nebo Írán v důsledku intervence neprohrávají.
Současná agrese Turecka na severu Sýrie je dovršením krachu politiky EU a USA v Sýrii. V plné nahotě se projevují důsledky rozvrácení mezinárodního práva a destabilizace regionu ,,takzvanými barevnými revolucemi", které USA a EU vyvolaly. Turecká agrese také musí každému říct, že NATO jako systém obrany demokratických států fakticky neexistuje.
Pokud evropské země označí turecký vojenský útok na severu Sýrie za invazi, Turecko pošle do Evropy 3,6 milionu syrských běženců. Napsala to agentura Reuters s odkazem na slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Musíme se postavit takovému sprostému a drzému vydírání a v případě potřeby poslat na hranice armádu a hranice tvrdě bránit!
Státy EU by měly připravit a provést pozemní, leteckou i námořní blokádu hranice mezi Tureckem a členskými zeměmi EU.
NATO lze v nynější situaci považovat již za mrtvou organizaci. Turecko na přípravě agrese proti Rojavě otevřeně spolupracuje s Ruskem a Iránem. Vzhledem k tomu, že z Ruska navíc nakupuje zbraně, a používá je k výhrůžkám proti Řecku a Kypru, již Turecko nelze považovat za spojenecký stát. V minulosti NATO naprosto selhalo v případě turecké invaze na Kypr a v případě napadení Řecka jako člena NATO Tureckem jako členem NATO v roce 1974.
Jako vždy opilý předseda dosluhující Evropské komise Jean-Cloude Juncker k návrhu Ivana Davida řekl, že "ví, že Turecko páchá v Sýrii válečné zločiny a že krade ropu na Kypru, ale že Turecko je pro EU příliš důležitý obchodní partner, než aby si Evropský parlament mohl dovolit něco takového schválit." Ve své obvyklé "houserové" opici si spletl ropu s plynem, kvůli němuž letos na jaře turecké námořnictvo několik měsíců provádělo námořní blokádu Kyperské republiky. Tedy členského státu EU. Pecunia non olet (peníze nesmrdí).
Po projevu ministra práce Vrucise v parlamentu byla zákonem omezena nejvyšší penze na 4,6 tisíc EUR. Země je v hluboké dluhové jámě, přitom státní zaměstnanci mají penze 10 až dokonce 20 tisíc EUR za měsíc. Jinak dostává 8 z deseti penzistů kolem 370 EUR za měsíc, což není ani životní minimum. Lidé jsou na hranici přežívání. Ve většině obytných domů není ústřední topení, v zimě je v místnostech příliš chladno. Lidé si přihřívají elektřinou, v létě zase musejí zapínat klimatizaci. Takto přijde elektřina na 180 až 220 EUR. K tomu se musejí připočítat další výdaje – strava, doprava, telefon.
98 článků (7 stránek)