Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Nepřijatelné provokace Erdoganova režimu by neměly být odměňovány pokračováním nekonečných a zbytečných přístupových jednání s Tureckem. Skupina pro identitu a demokracii (ID) v Evropském parlamentu proto požaduje, aby byla tato jednání ukončena. Rovněž by měl být zastaven „předvstupní“ tok peněz do Turecka.
Podpořte postoj skupiny ID zdravého rozumu a podepište petici!
Prokurdský politik Ömer Faruk Gergerlioglu (na obr.) odmítá opustit budovu tureckého parlamentu poté, co mu byl odebrán mandát. Podle svých slov dnes strávil noc na gauči v místnosti své strany HDP. „Zůstanu zde, dokud Ústavní soud nerozhodne o mém případu,“ řekl. Podporují jej další politici z jeho strany.
Orgány EU se přes všechna tato otřesná fakta opakovaně zdráhají uvalit jakékoli účinné sankce na Erdoganův režim. Osobně jsem v Evropském parlamentu navrhoval vypovězení celní unie EU – Turecko jako způsob, jimž by EU měla přispět k obraně dvou svých, Tureckem opakovaně vojensky napadaných, členských zemí, tedy Řecka a Kypru. Po invazi turecké armády do severosyrského kantonu Rojava, obývaného převážně Kurdy, a svědectví o četných válečných zločinech, jsem byl mezi těmi, kdo navrhli zavedení embarga na vývoz zbraní a vojenského materiálu do Turecka. V obou případech byl můj návrh probruselskou většinou odmítnut na základě stanoviska Evropské komise, podle níž je Turecko „důležitým obchodní partnerem EU."
Tureckému rádiu řekl, že východní část Středozemního moře je oblastí, na níž má Turecko „silný historií daný nárok“ a že jeho země i dnes má k „Modré vlasti“ nároky, hlásí řecký list I Kathimerini.
Turci samozřejmě nejsou domorodci tohoto regionu, jsou však lidem ze Střední Asie, který Malou Asii a část Evropy kolonizoval po sériích dobyvačných válek.
Ale životní základna města je zničena. Úrodná půda je dnes pod správou Azerbajdžánu, Republice Artsach zůstalo jen hlavní město a horské oblasti. Stovky a tisíce let staré křesťanské památky padly do rukou muslimského souseda. Pokud se k nim bude chovat tak, jako na sousedním území Nachičevanu, původně též obývaném křesťanským národem Arménů, pak zmizí z povrchu světa.
Francouzský web Kurdistan au Feminin zveřejnil informace, které se kupodivu nikde v uplakaných žádostech o přijímání uprchlíků z Lesbu – třeba Somálců – nedočtete. Turecko a jeho islamistické gangy zintenzivnily své útoky na kurdskou oblast Ain Issa v severní Sýrii na hranicích oblasti, kterou okupují od podzimu 2019, a na sousední dálnici M4. V důsledku toho odsud v zimě utíkají před tureckou palbou stovky a tisíce lidí. Rusové si v této oblasti zřídili po dohodě s kurdsko-arabskými silami SDF svá stanoviště, ale nijak nezasahují, i když civilisté se u jejich stanovišť dožadují ochrany, která byla součástí dohody.
Není nad to, když se agrese dá schovat za formulku - Bůh to chce!
Mimo jiné řekl Erdogan na oslavách vítězství: „Kéž je požehnána duše Envera Paši“.
Enver Paša byl jedním z hlavních lidí odpovědných za genocidu Arménů v roce 1915 a v roce 1918 nechal v Baku zavraždit dalších 30 000 Arménů.
Německá kancléřka se opět postavila na stranu Turecka a prohlásila, že „si zaslouží naši úctu za to, co dělá v oblasti přistěhovalectví“, a že „jsem za pokračování podpory Turecka v této oblasti“, čímž vyvrací veškeré pochybnosti o budoucích možných sankcích EU vůči Ankaře.
Turecké letecké mise a investice do válečného průmyslu obcházejí zbrojní embargo OSN uvalené na Libyi a provádění evropské mírové mise „Mír“, píše italská agentura Nova.
Nejméně tři turecká letadla Airbus A400 (TUAF219, TUAF220 a TUAF221) přistála včera na dráze Al Watiya, letecké základně ležící přibližně 130 km západně od Tripolisu a ovládané silami přidruženými k nikým nevolené, ale EU uznávané "vládě národní jednoty". Není známo, co letadla přepravovala, ale není žádným tajemstvím, že podobný náklad nedávno přepravili ozbrojenci a žoldáci do Libye i přes embargo OSN.
Turecký prezident Recep Erdogan předložil Parlamentu ke schválení návrh na zřízení stálých vojenských základen v Azerbajdžánu. Návrh obsahuje rozhodnutí o vyslání armádní sil k obsazení těchto základen. Podle tureckého deníku Daily Sabah má turecký parlament během několika dní rozhodnout o ročním pobytu tureckých vojáků v Azerbajdžánu.
Uplynulo jen pár dní od skončení jedné války, v níž se turecká armáda účastnila po boku Ázerbajdžánců agrese proti Arménům v Arcachu, a Turci už se připravují na další. Během víkendu turecké námořnictvo a armáda nacvičovali vylodění. Cvičení se sice odehrálo na tureckém pobřeží, je však celkem jasné, že tam se asi nechystají.
Vyvolat střet mezi Tureckem a Ruskem, stejně jako mezi islámem a pravoslavím, je hlavní úkol atlantických stratégů. Nesamostatní, nebo prostě jen zabednění politici v čele obou zemí by už dávno podlehli četným intrikám (založeným na velmi reálných rozporech) našich společných „partnerů“ a vzájemně by se dostali do křížku. Ale strategicky smýšlející Putin a Erdogan nepodléhají provokacím a dokážou se povznést nad jakékoli neshody, protože nezávisle směřují ke svému velkému cíli:
Navrácení velikosti a síly svým suverénním velmocím – civilizacím.
Podle Izraele je strategické partnerství s Ázerbájdžánem v zájmu země. Nespočívá to jen v ziscích z prodeje bezpilotní techniky a dodávkách ázerbájdžánské ropy, které tvoří až polovinu izraelské spotřeby. Pokračuje totiž arabské embargo. Ázerbájdžán je rovněž prostor pro aktivní práci Izraele proti Íránu, do čehož patří i utajování kolem íránských jaderných objektů a možnost útoků na ně z ázerbájdžánských letišť.
Svobodná republika Arcach – u nás známá jako Náhorní Karabach – zažívá asi nejtěžší hodiny své historie. Smíšené azerbajdžánsko-turecké jednotky podporované najatými džihádisty ze Sýrie a Libye po průlomu jižní fronty postoupily až k městu Šuši. Během včerejšího večera podle arménské agentury ANI probíhaly těžké boje 5 km od Šuši. Toto město leží na důležité silnici M-12, kterou z arménského města Goris proudí do Arcachu zásoby.
V souvislosti s nejnovějším vývojem v Egejském moři, kde Turecko znovu hodlá vesele vrtat a dělat, jako že žádná EU vlastně neexistuje, opět zvedá hlas rakouský kancléř. Německý ministr zahraničí Heiko Maas sice jak v Řecku, tak na Kypru ujistil ve sporu o zásoby plnu v Egejském moři oba členské státy podporou Německa a EU , ale jak konkrétně bude vypadat, to už nedodal. Jen obecné fráze.
Rakousko systematicky vystupuje proti tureckým snahám o novoosmanskou říši vně i uvnitř Evropy.
137 článků (10 stránek)