Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
To, čeho jsme svědky, představuje podle mého názoru obecný pokus o založení království antikrista, které bude předcházet vystoupení Falešného proroka, předchůdce toho, kdo zahájí konečné pronásledování církve před definitivním a drtivým vítězstvím našeho Pána.
„Symbolická prázdnota“ papežského oltáře není jen varováním pro ty, kteří předstírají, že nevidí skandály tohoto „papežství“. Je to i způsob, jaký si Bergoglio přeje, abychom si zvykli brát na vědomí podstatnou změnu v pojetí papežství v samotné církvi; máme v něm vidět nikoliv posledního z dlouhé řady římských papežů, kterým Kristus nařídil pást své ovce a své beránky, ale první hlavu filantropické nadnárodní společnosti, která si uzurpuje jméno „katolická církev“ jen proto, že mu to umožňuje kochat se z falešné prestiže a autority, jaké není rovno dokonce ani v dobách obecné náboženské krize.
Vánoce se naprosto nehodí do moderního světa. Předpokládají možnost, že rodiny jsou pospolu nebo se sejdou, ba dokonce, že muži a ženy, kteří se vzájemně vyvolili, budou spolu normálně mluvit. A tak tisíce mladých dobrodružných duchů, připravených čelit realitě lidského života a setkávat se s nejrůznějšími muži a ženami takovými, jací skutečně jsou, připravených letět na konec světa a tolerovat extravagantní či nepodstatné kvality kanibalů nebo satanistů, jsou bez milosti nuceni přetrpět hodinu – někdy dokonce dvě hodiny – ve společnosti strejčka George nebo tetičky z Cheltenhamu, které zrovna moc nemusejí.
Očekávání pravdivého Boha je však něčím úplně jiným: jde o Boha v jeslích, Boha ztotožňujícího se s každým z nás a působícím naši proměnu tak, abychom byli schopni věčného života spolu s ním v nebi.
Takové čekání se nikdy nemine účinkem. S touto radostnou jistotou proto prožijme advent, dobu čekání na opravdový vstup Boha do lidských dějin a spolu s tím i do naší duše a našeho osobního života.
Scénáře, které formuloval Pew, i když jsou pravděpodobné, mohou obsahovat také cifry podhodnocené. Německá islámská konference publikovala 2012 raport, který uvádí, že muslimů v zemi je 7%, tj. 5,6 mil. Tyto údaje by mohly být realističtější. Berou v úvahu také konverze. Každý rok tisíce Němců znechucených křesťanstvím se rozhodnou pro islám a tyto počty jsou zajímavé pro islámské organizace, ale ignorované federálními úřady. Konvertovaných muslimů by mohlo být kolem 100 tis.
Podíváme-li se na kříž, vidíme strašlivý, hrozný Boží soud nad tímto hříšným světem. Bůh musel nechat takto zemřít svého Syna: co to vypovídá o tomto světě, o vás i o mně? Zřejmá odpověď je značně neveselá. Nejhlubší odpovědí na tuto otázku je však Láska. Ale ne laciná láska, jak by si svět přál, abychom věřili, láska definovaná jako to, co chci dělat, nezávisle na Božích zákonech, jako převrácení reality v perverzi, falešná láska odsouzená k peklu, jak to viděl Dante, jak nám říkal Kristus, jak psal svatý Pavel, odsouzená k smrti, protože je protikladem Lásky.
Jsem rád, že kardinál Dominik Duka se vyjádřil kriticky na adresu islámu a varuje v tomto směru i před podobnými věcmi jako hnutí SPD. Útoky teroristů hrozí podle něj i u nás a musíme bránit naší civilizaci. „Čtrnáct století islámu je historií mnohdy dost tvrdých zápasů, vzpomeňme na usilovné dobývání Evropy, zastavené nejprve na Západě Karlem Martelem, později na Východě Janem Sobieským při obraně Vídně a maltézskými rytíři na jihu při obraně Rhodu a Malty. Islámu je určitá výbojnost daná, ze 114 súr jsou dobré dvě desítky z nich vysoce netolerantní až militantní. I papež František v jednom rozhovoru pro La Croix připustil, že některé násilné tendence z islámu vycházejí. S bagatelizováním islámského násilí na několik vyšinutých jedinců bych tedy byl opravdu velmi opatrný,“ říká kardinál Duka.
On opravdu přijde. Ježíš Kristus, Pán a Spasitel, druhá Božská Osoba, Bohočlověk. Nepřijde žádná Pachamama, pohanská bohyně zvaná Matka země. Nepřijdou ani žádní její duchové, pro něž počítají v projektu jednoho katolického (!) chrámu, který má být v Brazílii postaven, s otvory ve stropu, aby prý tudy mohli vstoupit. Nepřijdou žádní pohanští bohové, o nichž píše svatý Pavel, že jsou to démoni (1 Kor 10,20). Nepřijde Mohamed se svojí lákavou nabídkou ráje připomínajícího hampejz s neřestnými orgiemi, nepřijde ani Buddha slibující reinkarnaci a posléze nirvánu čili zánik, nicotu.
V čem tedy spočívá dědictví Bílé hory? V první řadě nás odřízla od severoněmecké a skandinávské kultury a přimkla ke kultuře jihoněmecké a románsko-středomořské. Ukončila pokus o stavovský stát, který se sice navenek inspiroval holandským a švýcarským vzorem, avšak daleko více připomínal polskou praxi, která vedla do záhuby – vnitřně rozleptaný polský stát se nakonec stal kořistí sousedů. Ukončila nábožensko-politickou roztříštěnost, kdy jedna frakce hledala oporu v Drážďanech, druhá v Heidelbergu a třetí ve Vídni, a tím činily z vnitřních českých sporů ke škodě celé země nosič velkých zahraničních konfliktů.
Připomínáme si 400 let od Bílé hory (8. listopadu 1620), která je tragickým milníkem našich dějin. Je pro nás poučením v tom, co se stane, když je národ nesvorný, nedovede se dohodnout a nechá do svých konfliktů vstoupit cizince a cizí mocnosti. Dostali jsme se do vleku cizích zájmů – na jedné straně protestantských Němců v Římsko-německé říši a na druhé straně rakouských katolických Němců a Bavorů, kteří byli loajální římskému císaři. Náboženskou netoleranci a útisk praktikovaly obě dvě válečné strany. Na obou stranách bojovaly cizí žoldácké jednotky a mnohdy odnárodněná a zněmčelá šlechta.
Kardinál Müller v dnešnom rozhovore v Corriere della Sera zdôraznil, že stojí za Svätým Otcom, avšak nie za všetkých podmienok, pretože pápež nie je nad Božím Slovom. Ďalej zdôraznil, že pápež nie je Kristus, je jeho námestník. Postoj zaujal aj pražský kardinál Duka, ktorý dnes na svojom facebookovom profile zdieľal článok z denníka Postoj, ktorý pozýva svätého Otca k vyjasneniu situácie. Je naším právom, každého jedného veriaceho, ako synov Cirkvi, prosiť o jasnosť a o náuku Ježiša Krista od Svätého Otca, ako od nášho duchovného otca, podobne ako o to žiadali štyria kardináli, aby plnil svoje poslanie, ktoré dal Petrovi a jeho nástupcom Ježiš a tak posilnil svojich bratov vo viere.
Pokánie je sviatosť Nového zákona ustanovená Kristom, v ktorej sa rozhrešením kňaza udeľuje odpustenie hriechov spáchaných po krste tým, ktorí s pravou ľútosťou vyznávajú svoje hriechy a sľubujú za tieto hriechy zadosťučiniť. Nazýva sa „sviatosťou“, nie iba úkonom alebo obradom, pretože je to Kristom ustanovené vonkajšie znamenie, ktorým sa duši udeľuje milosť. Ako vonkajšie znamenie pozostáva z úkonu kajúcnika, ktorý predstúpi pred kňaza a obviní sa z vlastných hriechov a úkonu kňaza, ktorý udeľuje rozhrešenie a stanoví zadosťučinenie.
Doufejme tedy, že to bude vyjasněno, možná brzy; Doufám že brzy. Pravděpodobně to ale projde procesem - právním procesem. A jak víte, získal jsem určité státy a on tvrdí, že získal určité státy. Můžeme si tedy oba nárokovat určité státy, ale nakonec mám pocit, že budou muset vládnout soudci. Ale bylo tam hodně lumpáren a my to v naší zemi nemůžeme dopustit.
Odpustky, zastaraný tmársky vynález na ťahanie peňazí od zbedačeného ľudu, alebo lacná vstupenka do Neba? Poďme si posvietiť na to, čo reálne znamenajú odpustky, kto ich môže získať, a či je také ľahké ich získať.
Pane prezidente, jste si dobře vědom toho, že v této rozhodující hodině jsou Spojené státy americké považovány jednou z posledních hrází, proti které byla zastánci globalismu rozpoutána nemilosrdná válka. Vložte svoji důvěru v Pána, posílenou slovy apoštola Pavla: "Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu." (Fil 4,13). Být nástrojem Boží Prozřetelnosti je velká odpovědnost, za kterou jistě obdržíte všechny milosti, které potřebujete, protože jsou pro vás vroucně vyprošovány mnoha lidmi, kteří vás podporují svými modlitbami.
Už je to tak, že nebinárni komunisté haní pořádkové síly, salafističtí kazatelé vzdělávají lid - a tento idylický svět nesmí narušovat nějaké křesťanské texty.
Jen aby pak nebylo mnoho pláče ze strany LGBT, pokud je jednoho dne namísto neškodných citátů z písma rozvěšených v restauraci bude na ulici pronásledovat islámská mravnostní policie.
1435 článků (96 stránek)