Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Podpořte nás prosím v boji proti mediální propagandě
Podpořte nás prosím a bojujte společně s námi za to, aby naše země byla opět naše, aby se tu dalo dobře žít a abychom tuto zemi ubránili pro nás i pro naše děti a vnuky a další generace. Finanční prostředky, které darujete, budou efektivně využity. Děkujeme. EUportal.cz
Číslo účtu: 2700168305/2010, Fio banka a.s.
Variabilní symbol: 001
Vše kolem synody o mladých mělo vzbuzovat zdání dynamismu a poryvu čerstvého větru. Nic takového se nestalo. Závěrečný dokument je plný prázdných frází, trapného mlžení a únavných manter, které jsme už v jiném vydání slyšeli tolikrát, že se to ani nedá spočítat. Hleďme na témata dokumentu: ekologie, imigranti, homosexuálové, práva žen, nehezké moralizování, odporný klerikalismus… a mládí vpřed! To má být něco svěžího, neotřelého? Vždyť to jsou stará témata levičáků z generace 1968, kteří už jsou dávno v důchodu a mnozí z nich dokonce na onom světě.
Ako ďalej vysvetľuje Spiegel, "počas obdobia, keď bol Bergoglio kardinál, sa mnohé obete zneužívania v Buenos Aires (bývalé biskupské sídlo Jorgeho Bergoglia) obrátili na neho o pomoc; nikomu k nemu nebol povolený prístup".
Ten je pravým a ryzím katolíkem, kdo pravdu Boží, Církev, tělo Kristovo, miluje, kdo si božské náboženství, víru katolickou, cení nade všecko, více nežli jakoukoli lidskou moc, lásku, moudrost, výřečnost, filosofii; a pohrdaje tím vším stojí neochvějně ve víře připraven držet se pouze toho a v to věřit, čemu Církev všeobecně od věků učí. Postřehne-li, že kdosi zavádí nějakou novou a neznámou nauku kromě či navzdory té všech svatých, nespatřuje v ní náboženství, nýbrž pokušení, jsa poučen slovy blahoslaveného apoštola Pavla, který v Prvním listě Korintským píše: „Neboť i rozštěpení musejí býti mezi vámi, aby se ukázalo, kteří jsou mezi vámi osvědčení“ [1 Kor 11, 19].
Jeho pokrytectví při vatikánské politice údajné „nulové tolerance“ týkající se pedofilie u kléru a hierarchie se stalo nestydatým. Tisk odhalil bezpočet případů krytí pedofilních kněží v Argentině, Chile a Itálii a ukázal případy, kde papež František chránil viníky, dokud nebylo toto krytí odhaleno a díky médiím se zvedl povyk. Teprve pak František jednal, a i tehdy jen velmi slabě.
Příznačné je, že v době kolem Piťhova kázání si předseda ODS Petr Fialapři svých veřejných vystoupeních dál jel svou obehranou písničku o komunistech, kteří se derou k moci (viz např. rozhovor pro Blesknebo jeho novou knihu Jak uvařit demokracii - Od vládní agonie k polokomunistické vládě). Na obhajobu prof. Piťhy nevystoupil a o Istanbulské úmluvě prohlásil v jednom pozdějším interviewna výslovný dotaz leda tolik, že v podobné dokumenty příliš nevěří a nemíní je podporovat.
Kéž by moji kněží vystoupili na své kalvárie, zřekli se sami sebe, a budou mít pokoj, budou šťastni, budou překypovat radostí a budou podobní Mně, svému Vzoru, svému Učiteli, svému Zrcadlu, svému Ježíši. Vedle Mne, ba co více, ve Mně a uvnitř Mne se ztratí všechen strach a všechno pobouření, protože Já nikdy nezneužívám sil duše a dokážu změřit a spočítat kříže. Avšak nebe se získává bolestí a milosti pro duše utrpením.
Jsme přesvědčeni, že tímto směrem se nešťastně vydává i takzvaná Istanbulská úmluva, která staví muže a ženu do zásadní opozice a veškeré chování vůči ženám chce vidět jen ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami. Tato mezinárodní úmluva, jejíž ratifikace bude v nejbližší době projednávána v Parlamentu ČR, stejně jako v dalších evropských zemích, vytváří svým širokým pojetím genderové identity, které není zakořeněné v přirozeném řádu, prostor pro zpochybnění základních společenských daností. S tímto trendem nesouhlasíme a nepřejeme si, aby ratifikací Istanbulské úmluvy bylo ohrožujícím způsobem zasaženo do života státu a jeho institucí, zvláště škol, ale i do života rodin a jednotlivců.
„Ostudné kázání Petra Piťhy“ prý „odrazuje od křesťanství a pohoršuje mladé a vzdělané lidi“. Nevíme, koho pohoršilo. Přesto je prof. Piťha, který hájí řád a zdravý rozum, zadupáván do země, vysmíván a hanoben, zatímco Tomáš Halík, který se v církevní sutaně odvažuje stavět za takové absurdity, jako že pohlaví člověka je sociální konstrukt (a který se odvažuje otevřeně negovat vše, na čem stála a stojí církev i společnost), se nadutě natřásá ve světle ramp a jen málokdo si troufne jeho odpadlictví pojmenovat. My to odpadlictvím nazýváme. Odpadlictvím od normálního světa.
Nemusíme zastávat názor, že kanonizace Jana XXIII. a Jana Pavla II. byly neomylné, protože podmínky neomylnosti nebyly splněny. Jejich svatořečení nejsou spojena s žádnou naukou víry, nebyla výsledkem úcty, která je pro život Církve zásadní, a nebyla výsledkem pečlivého a přísného zkoumání. Z charismatu neomylnosti však nemusíme vylučovat všechny kanonizace. Můžeme stále argumentovat tím, že kanonizace, které následovaly po přísném procesu v minulých staletích, se tomuto charismatu těšily.
Švédska cirkev vo štvrtok drvivou väčšinou hlasov schválila novú cirkevnú príručku, ktorá okrem iných vecí obsahuje aj časť, ktorá kňazov vyzýva označovať Boha neutrálnym výrazom, tj. bez „zbytočného“ používania mužského tvaru „On“ alebo „Pán“. Jedinú výnimku dostane modlitba Otčenáš.
„Pripomeň tým, ktorých stretneš v Cirkvi 3. tisícročia: „Vidím Cirkev tretieho tisícročia postihnutú smrteľnou ranou, ktorá v porovnaní s týmto storočím (komunizmus a nacizmus) bude hlbšia a bolestnejšia: volá sa „islamizmus“. Vpadnú do Európy. Videl som davy vynárať sa z východu na západ, od Maroka do Líbye, z rôznych východných krajín až po Egypt. Bude to invázia do Európy a ona (Európa) bude podobná sklepu s množstvom pamiatok, starých rodinných spomienok a pavučín. Vy, Cirkev tretieho tisícročia, vy ste mali zastaviť túto inváziu. Ale nie zbraňami, pretože zbrane nebudú dostačujúce, ale pomocou vašej viery, prežívanej v jej celistvosti.“”
Staroveký mýtický grécky ostrov Lesbos je dnes známy ako bašta obchodníkov s ľuďmi. Na dennom poriadku sú tu problémy a konflikty, ktoré vznikajú v súvislosti s migrantmi a lodnou dopravou. Najnovšie multikultúrna mimovládka dala rovno povaliť kríž, aby moslimských migrantov “neprovokoval”. Miestni sú v šoku. Informuje portál Voice of Europe .
Satanův dým se změnil v obrovský oheň, který pustoší Církev jako lesní požáry, jež za letošního horkého léta zuřila od Řecka až po Kalifornii. Papež, který zemřel před čtyřiceti lety a jehož neuvěřitelná kanonizace už byla oznámena, byl jedním z těch, kdo jsou za dnešní běsnící požár především odpovědni.
František dostal knihu o tomto bývalom pápežovi, ktorej autorom je poľský fotograf Grzegorz Galazka. Pri preberaní veľkej publikácie s Jánom Pavlom II. na obale František zažartoval: “(Pápež Ján Pavol II.) bol svätec, ja som diabol.”
Výsledky se dostavily. 7. října r. 1571 zvítězila spojená křesťanská vojska v námořní bitvě u Lepanta nad několikanásobně větší tureckou přesilou, čímž byla Evropa zachráněna. Rovněž tak katolická církev se ubránila myšlenkovému náporu protestantismu, katolické státy jižní Evropy si uhájily svou identitu.
S růžencem v ruce vyzýval kapucín Marco d’Aviano r. 1683 u Vídně spojené katolické oddíly pod vedením polského krále Jana Sobieského k obraně města před obrovskou tureckou přesilou – a proti všemu očekávání přišlo vítězství.
1233 článků (83 stránek)