Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Škoda, že v té zjitřené atmosféře nebyl dostatečný prostor pro hlubší debatu. Je to vlastně skoro již pravidlem. Objeví se složitý problém a jedna ze stran zahltí veřejný prostor propagandou a emocemi do té míry, že nezbývá prostor pro rozumnou argumentaci. A jako většinou, i tentokrát ten veřejný prostor zahltila aliance anticivilizačních extrémistů, ekonomických liberálů, velkých peněz a veřejnoprávních médií. To se stalo i v případě migrační debaty v roce 2015, a od té doby se to pravidelně opakuje u různých témat.
Vrcholem debility Prouzovy kampaně je poslední obrázek z „názorné agitace“. Chlebíček obložený šunkou, vajíčkem, papričkou, okurčičkou a petrželí s číslem „2021“, vedle číslo „2022“ a chlebíček bez obložení. Snad si reklamní agentura mohla vymyslet něco inteligentnějšího, když šunka, vajíčko, paprička, okurčička i petržel jsou snadno dostupné v České republice. K tomu přidali nápis: „Český chlebíček nesmí umřít!“
Měli jsme na programu pléna Evropského parlamentu kuriózní hlasování, které se týkalo postřiků. Je na něm dobře vidět farizejství EU a obrovský prostor pro korupci, který je otevřen při rozhodování Evropské komise o ochranných prostředcích pro zemědělství.
Návrh na zrušení ochrany tradičních potravin v Zemědělském výboru Evropského parlamentu tvrdě narazil. Skupina poslanců napříč frakcemi – s výjimkou Zelených – předložila společně pozměňovací návrh, který do nařízení o organizaci společného trhu opětovně vrátil ochranu spotřebiteli oblíbených potravin proti padělání. Jsem hrdý na to, že jsem byl jedním z těch, kteří v hlasování na výboru i později na plénu EP podpořili udržení ochrany tradičních názvů pro potraviny, na něž jsou spotřebitelé zvyklí. V plénu europarlamentu pozměňovací návrh prošel dost vysokou většinou 34 hlasů.
Evropská unie, globalisté a nadnárodní korporace zničili české zemědělství. Fakta jsou děsivá. Bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz upozornil na některé katastrofické údaje týkající se úpadku českého zemědělství a tyto informace zde uvedu. U ovoce jsme soběstační zhruba z třiceti procent, u zeleniny z 25 procent. I proto je potřeba schválit zákon na podporu českých potravin a českého zemědělství, který navrhlo hnutí SPD. Senát ho bohužel zamítl. Pokud nebude schválen, bude to vítězství globalistů.
Řetězce určí, za kolik jsou ochotny nakoupit, a do této ceny se musí dodavatel vejít, nebo přestane být dodavatelem. Brambory se vykupují typicky za 2,40, prodávají za 19 Kč, přirážka na příklad na jogurtech ve skle je 105%. Drobní zemědělci se se svým zbožím na regály řetězců nedostanou, nejsou schopni zajistit dlouhodobé dodávky pro celou síť ve stálé kvalitě. Zákazník zde o nabídce nerozhoduje, jak tvrdí ideologové hypotetického liberalismu. Suverénem je „velký maloobchod“ se silou přinejmenším lokálního monopolu. Ve Finsku ovládají dva řetězce 90%, ve Francii čtyři řetězce 95% trhu s potravinami.
Je to další příklad, jak strana, která má za cíl vyhrát parlamentní volby v ČR, poškozuje zájmy českých spotřebitelů i výrobců potravin. Kolega Kolaja si asi nevšiml, že v Evropské unii, založené na systému dotací a výhod pro nadnárodní korporace, ke kterým se řadí i nadnárodní obchodní řetězce, se žádný volný pohyb zboží nekoná. Nebo je si toho vědom - a tím spíše je záhodno položit si otázku, v čí prospěch koná
Chování řetězců, které bohatnou na úkor zemědělců a potravinářů a dovážejí za dumpingové ceny se nelíbí nikomu a všichni toho mají dost. To jen čeští senátoři a polovina poslanců fandí těm, kteří okrádají zemědělce a peníze utržené za předražené potraviny daní v daňových rájích.
Ve Francii jsou přirážky omezené na 25% + DPH, u nás běžně přes 100%, někdy i několik set procent. Vedení obchodu to tak dělat musí, aby ho akciovka nevyhodila. Ale my to trpět nemusíme, když to nemusí trpět Francouzi. Ceny pro spotřebitele by klesly. To SPD, na rozdíl od Pirátů, ODS a dalších, zajímá mnohem více, než zisky zahraničních dovozců a prodejců.
Po schválení novely Zákona o potravinách a tabákových výrobcích se vyrojily komentáře pisálků, kteří buď z vlastního perverzního přesvědčení, nebo za zvláštní odměnu, napsali velkou spoustu lží. Proč? Buď pevně věří, že další poškozování českého zemědělství je to nejlepší, co si můžeme přát, nebo jsou podplaceni zahraničními obchodními řetězci, které nemravně bohatnou na předražených dovážených potravinách. Neprodejné přebytky nakupují pod výrobní cenou, což je v mezinárodním obchodě označováno jako nekalá obchodní praktika. Ale v Evropské unii je to „normální“ metoda, jak likvidovat konkurenci, která se nemůže takovým praktikám bránit, protože to je prý proti zásadám „volného trhu“.
Bylo to jako když z rozbouřených mračen nadcházející (a patrně velmi dlouhé) politické zimy na okamžik zasvítí pár paprsků Slunce. Nemá sice ještě sílu prokřehlé zahřát, ale víme, že stále ještě někde je: Sněmovna ve středu v novele zákona o potravinách schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. Kvóty se mají týkat pouze potravin, které lze u nás vyprodukovat. Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent a postupně růst až na 73 procent v roce 2028.
Teď se podržte! Víte, za kolik některé obchodní řetězce v současnosti vykupují brambory od českých zemědělců? Za 1 Kč za kilogram (slovy: za jednu korunu českou). Nejde však o žádnou "filantropii" ze strany tuzemských pěstitelů, ale o brutální tlak řetězců na co nejnižší dodavatelské ceny. Chtějí levně nakoupit a draze prodat.
EU se ráda chlubí tvrzením, že podporuje malé a zejména rodinné farmy. O lživosti tohoto tvrzení se spotřebitelé bohužel budou moci přesvědčit 1. 1. 2021, kdy už jim zemědělci nebudou moci prodat na statku králičí a drůbeží maso ze zvířat, která sami chovají a porážejí. Evropská komise odmítla prodloužit výjimku, která zemědělcům umožňovala na statku porážet a opracovávat králíky a drůbež jako slepice a kuřata, kachny, husy nebo krůty. A přímo je prodávat spotřebitelům.
Lidé mimo branži nevědí, že slepice v mnohatisícových hejnech jsou v mnohem větším stresu než slepice v obohacených klecích. Také mají čtyřnásobný úhyn než v klecích a to vlivem ušlapání, uklování a v důsledků parazitů a mikroorganismů, které se drží v podestýlce. Na vejcích ulpívá mnohem více trusu a proto jsou méně trvanlivá. Vejce jsou také častěji rozklovnuta. Na chov v halách s podestýlkou je třeba dvojnásobek personálu. Avšak, a to je zásadní, řetězce trvají na stejné výkupní ceně jako u klecových chovů, tedy 1,40 - 1,55 Kč.
Většina poslanců Evropského parlamentu schválila jako reformu Společné zemědělské politiky paskvil, který má Evropské komisi umožnit škrty v dotacích na zemědělskou politiku a převedení peněz na projekty digitalizace a Zeleného údělu. Pozměňovací návrhy, které byly schváleny většinou probruselských frakcí, jsou frontálním útokem na evropské výrobce kvalitních potravin. Pokud by je v trialogu schválila i Rada ministrů zemědělství, vedlo by to k likvidaci stovek tisíc družstev a středních zemědělských podniků po celé EU.
72 článků (5 stránek)